Cvik na podporu vnitřní nohy (strana: 10)

Zdenek Burda alias Coud

Pri trenincich pred sezonou 2002 v necelych 20 letech zajizdel v obraku Stanleyho Hayera i Martina Formana!! pak ukoncil zavodni lyzovani aniz by ukazal svetu co umi… 

se Sarkou Z. v roce 2005? Kaunertal ve 5 hodin rano…

>> #269, mski, 08. 02. 2011 13:16:38

Ke skupinovému fotu:

… a já jim nosil lyže…:-)

No Milan,pekne si to tu vytapetoval:)…a dôvod?

malinko ceske lyzarske historie…

zkus hadat TNS…

kdosi tu napsal ze treneri jsou ruzni.. nekteri maji vysledky a jini treba moc ne.. na foru je mnoho lidi kteri nemaji moznost rozpoznat kdo je ten prvi typ a kdo ten druhy, kdo je profesional a kdo pouhy zvanil.. tot vse, nic vic nic min!!!

>> #234, Martin47, 07. 02. 2011 14:19:56

Nechtel jsem reagovat a soudit tve “Trochu mě mate, že je zde stále podsouváno něco, co se v závodním lyžování evidentně neodehrává. Stačí se v lyžování trochu vyznat a dívat se na závody…”

O to vic je to aktualnejsi ted kdyz Milan poskytuje dukazy, ze asi “tak trochu do lyzovani take dela” 

Nekdy se proste vyplati trochu respektovat, naslouchat a snazit se pochopit co mi i souper chce sdelit (ma osobni zkusennost)

>to Mirek

• Fyziku a tve kontra na me necham stranou, nema cenu to dal pitvat, ale myslim, ze bych prokazal, ze jsem v nicem nelhal

>> #278, mski, 08. 02. 2011 13:38:12

Jak já to vidím. Jsou trenéři, kteří

• neumějí lyžovat a nemají výsledky (většina)
• umějí lyžovat a nemají výsledky (řada)
• umějí lyžovat a mají výsledky (málo)
• neumějí lyžovat a mají výsledky (málo, ale jsou)

Přísně vzato, kdo ze skutečně špičkových lyžařů uspěl jako trenér ve vrcholovém lyžování? Napadá mě akorát Thoeni s Tombou, ale ten dostal hotového závodníka a už jenom spíš spolupracovali na technice a snad ladili psychiku, nedá se říct, že by ho „naučil lyžovat“ nebo „vychoval“.

Naopak házenkář Kostelic vychoval (aspoň ze začátku, odkdy pracovali i další trenéři z oboru, nevím) dvě fenomenální děti, nelyžař Záhrobský Šárku.

A jsou závodníci, kteří

• nemají dobrého trenéra ani výsledky (většina)
• mají dobrého trenéra a nemají výsledky (řada)
• mají dobrého trenéra i dobré výsledky (málo)
• nemají dobrého trenéra a přesto mají dobré výsledky (velmi málo)

Existují prostě géniové, kteří sami vycítí a poznají optimální řešení a umějí je skloubit do souslednosti (jízdy). Podle nich a jejich výsledků se na kvalitu trenéra spolehlivě soudit nedá.

Jedním z nejlepších by musel být Helmut Girardelli, přestože se o něm říká, že dal peníze, pod kopcem bafal z doutníku a mladej si to odmakal sám. Nebo Philippe Chevalier se Švýcarkami v 80. letech, které tehdy neuvěřitelně válcovaly konkurenci. Sám říká, že s takovým družstvem skoro nešlo nevyhrávat.

Miller se ke svému lyžování propracoval do značné míry bez pevného trenérského vedení. Maier si dlouhé roky jezdil sám a pak ve správnou dobu dostal šanci a během sezony byl v nároďáku. Vreni Schneider se ve 20 musela po smrti mámy starat o rodinu a horko těžko si dělala čas na trochu ježdění. A všichni se obdivuhodně prosadili.

Je třeba superšpičkový trenér Mauro Pini, když trenérsky vychoval Laru Gut? Nebo je ta holka taky tak dobrá a byla by stejně dobrá i pod jinými trenéry?

Neboli je strašně obtížné posuzovat a oddělovat od sebe kvality trenérovy od osoby závodníkovy s jeho výsledky a od dalších vlivů, kdy z různých důvodů odpadávají i závodníci velice schopní s předpoklady pro úspěšnou kariéru (nejenom Milan by mohl vyprávět počínaje synovcem Jakubem).

Ještě doplňuju:

Ono je vůbec ošidné hodnotit trenéra jen podle velmi viditelných výsledků: Co třeba takový, který skvěle připraví mladé, třeba až do starších žáků, a pak je předá dál? Pozdější šampion ještě v 15 nemusí na Trofeo nebo ve Whistleru nic velkého zajet, ale v 25 může být mistr světa. Viz ti výše jmenovaní, ale třeba i Janka, který na svých MSJ dopadal podobně ba lehce hůř než Trejbal s Krýzlem.

A trenér, který takových vychová víc, takže to není náhoda jednoho génia, tedy jim dal takové základy – kondice, obratnosti, rychlosti, techniky – je určitě výborný, přestože ho nikdo mimo úzký okruh zasvěcenců nebude znát.

To jen na okraj, vlastně tu takhle opakovaně zahlcujeme původně čistě technickou diskusi. Ale ona přestala být přehlednou už dávno. Za chvilku se ji pokusím vrátit k tématu a podstatě.

Btw, trochu chápu TNS. Ta kláda příspěvků působí trochu samožerně. Jenže založit na ně samostatné vlákno by možná vypadalo ještě samožerněji? Věc názoru…

>> #279, MirekP, 08. 02. 2011 13:40:04

Ta složka gravitace, která tě při jízdě po spádnici urychluje, se při jízdě okolo vrstevnice přičítá k odstředivé síle, protože má stejný směr.

>> #249, Martin47, 08. 02. 2011 06:43:35

Ok. Hezky si napsal, že kdo chce pochopit, tak pochopí. Možná tomu tak není u mě, možná u jiných: Ptal jsem se dvakrát na to, zda považuješ zmíněné prvky (předsunutí vnitřní/protirotaci a „vlomení“ vnějšího kolene) za „směr“, kterým se bude závodní lyžování profilovat. Dozvěděl jsem se, že teda asi ano. Kvalita materiálu a jezdců tomu akorát budou dodávat ještě výraznější rozsahy. Bohužel přesnou otázku na přesnou odpověď jsem nedostal, tak se předem omlouvám, pokud něco podsouvám. Osobně to ale za podstatný v tomto příspěvku nepovažuju…

Tvoje argumentace zatím byla podložená jen a pouze fotkama nebo záznamem ze svěťáku. Neustále popisuješ jen to, co vidíš. Máš ale informace, jak se ti borci připravují? Co je cílené a co právě pouze vynucené extrémní tratí a (či) jejich chybou??? Tuhle otázku považuju zdaleka za tu nejdůležitější (tak prosím o zopakování „kdo chce pochopit, tak pochopí“). V tebou uvedené fotogalerii je spousta fotek, kde i ti nejlepší (v jedné fotograficky vděčné – asi těžké – brance) střídaj váhu na vnitřní a vnější, s holeněma paralelně a neparalelně, s protirotací pánve či kolmo. Píšeš, že jsi trenér. Máš představu (bavil ses s nima?), co by na tebou uvedené fotky řekli právě ti samotní závodníci?? Myslíš, že by třeba Didier vyhodnotil svůj levej oblouk jako nejrychlejší možnej či nejideálnější? Jsi v kontaktu s odpovídající úrovní závodníků? Jestli ne, tak je tvůj popis závodního oblouku pouze hádání z křišťálové koule, resp. kvaziargumentace…

cit: „moc mě nebaví vysvětlovat a obhajovat dokola něco, co může každý vidět na první pohled při jakémkoliv závodu Světového poháru“. Co když zdání klame? Jinou argumentaci než foto/video dokumentaci od tebe zatím nevidím… Jen se ptám jako zvídavý žáček, kterýmu se to (možná zatím) příčí nahrát do hlavy. Zle to nemyslím, pouze věcně.

BTW cit.: „A pokud si někdo myslí, že objevil novou, lepší cestu jak sjet rychleji trať, nemíním se s ním o tom dohadovat. Je to jen a pouze jeho věc.“ V tom případě ale nechápu, proč píšeš na diskuzní fórum, kde se lidi snaží primárně předat, získat či ujasnit různě nabyté informace.

>> #282, vašek2, 08. 02. 2011 20:35:56

Nezlob se Vašku ale co jsem chtěl napsat jsem již napsal a v tomto vlákně ukončuji činnost, protože by to bylo jako obvykle nekonečné.

>> #283, Martin47, 08. 02. 2011 20:54:57

No já myslel, že kdyby jsi věcně odpověděl na tyhle dotazy, tak by to určitě skončilo.

Dobre rano, (tady u nas), dobry vecer na severni polokouli..

Rad bych se dostal zpatky k tematum diskuze. Jen jsem mel jaksi potrebu osvetlit moji pozici pro ty kteri se o me dozvedeli pouze to, ze se uz skoro dva roky valim ve stinu palmy na severovychoidnim pobrezi australie a ze jsem kdysi mel z lyzovanim neco abstraktne spolecne.

To by potom moje tvrzeni ze treneri jako Martin 47 a jiz z tohoto vlakna znudene odesli profesialni instruktori, ze jejich prispevky a nazory pouze matou a zavadeji ty, kteri se zde chtej opravdu neco prinosneho a plnohodmotneho dozvedet, mohlo by vyznit ponekud jako rouhani..

Uprime receno, obecne pohledy na vec jako jsou ty od Martina 47, jeho naivni, zaryty, nekompromisni alibisticky nazor jak ze to uz minmalne 20 let ve vrcholovem lyzovani chodi, me uvedl do stavu blazenosti. Jeho vynatek a definice si (i po opraveni bodu kde si to s tou vnitrni a vnejsi obratil), prelozim do AJ, vytisknu a budu pripadne pouzivat k rozveseleni lyzarskych kuloaru ve svete!! Doufam ze se timto nedostanu do problemu s autorskymi pravy..

Tato nikamnevedouci debata, pokud tedy skoncila a dalsi trolove a chytrolini poodstoupi-li k aprebarum a k dalsim mnohym cinnostem kde nebudou tolik na obtiz, se muze vratit do keleji osvetlovani lyzarske techniky a plodnych argumentaci, proc a jak se a co deje a co se s tim vsim muze delat abychom od deti a zacatecniku pocinaje mohli s usmevem a radosti na tvari skvele a efektivne lyzovat.. Kdo je pro?

M.

Po posledních příspěvcích v tomto vlákně a ve vlákně VL10-DOLNÍ MORAVA 27.-30.1. vážně uvažuju o tom, že na tento server přestanu chodit 

>> #285, mski, 08. 02. 2011 21:31:39

Já jsem pro.

M430

K několika příspěvkům (Martin47, MirekP, Mirek) ohledně sil v oblouku:

Že se tíhová síla v oblouku rozkládá do dvou složek, normálové a boční, je snad jasné. U sklonu svahu je ale přece třeba uvažovat okamžitý sklon svahu vůči lyžím, závislý na směrovém úhlu lyží (oblouk je vlastně průběžná změna směrového úhlu).

Před spádnicí je tento sklon menší, ale roste, ve spádnici je největší a kryje se s úhlem sklonu svahu (= úhel spádnice), za spádnicí zase klesá a když bychom se dostali až do vrstevnice, je okamžitý sklon svahu nulový = jedeme jakoby po rovině, i když třeba na 50% padáku.

Směrový úhel: uvažujeme-li tento tzv. úhel poziční neboli úhel traverzu (úhel mezi lyžemi a vertikálou – vrstevnicí), tak roste od malých hodnot při zahájení před spádnicí, je 90° ve spádnici a zvětšuje se za spádnicí až případně na 180° ve vrstevnici.

Takže rozklad tíhové síly se víceméně plynule děje podle tohoto a při oblíbeném „travers-carvingu“ ve vrstevnici nás gravitace nakonec ani nežene z kopce dolů, ani netahá z oblouku ven, nýbrž působí stejně jako při stání na rovině „pod nás“ a tudíž při dost širokém svahu rychlost postupně klesá, taky podle toho, jak ubývá („se spotřebovávají“) síly setrvačné.

V oblouku k tomu přistupuje síla odstředivá (pomíjím další různě působící – setrvačnou, odpor vzduchu, reakci stlačovaného sněhu i odpor samotného sněhu v hlubokém) a tyhle dvě mršky se různě kombinují.

Odstředivka je známé m*v-2/r, boční komponenta tíhové je m*g sinα cosβ (α = sklon svahu, β = výše zmíněný směrový úhel lyží). Kdo chce ještě víc z chytrých zdrojů, tak v té části oblouku, kde je cosβ kladný, se obě síly odečítají, tam, kde je záporný, se sčítají.

Boční síly v oblouku narůstají (jak chápu Mirkovo upozorňování) tak, že oproti 45° (zahájení) mohou být při 135° (ukončení) i pětinásobné. Např. u lyže 179 cm, R 20,5 m, rychlosti 10 m/s a váze lyžaře 74 kg jsou 309 N – 779 (spádnice) – 1430 N (ukončení).

(Zdroj Biomechanika FTVS.)

Fyzikové a biomechanici, your turn now. Cupujte, komentujte.

>> #285, mski, 08. 02. 2011 21:31:39

Jasně jsem pro a to i přesto, že máš, bohužel, ke škodě sobě a hlavně lyžařům, kteří se chtějí něco dozvědět nebo si něco opravdu ověřit, tu pitomou vlastnost – lidi svojí neomalenou přímostí nasrávat!

Vyzývám vás – lyžaře – vyprdněte se na mski-ho osobní invektivy a vnímejte jeho názory. Přemýšlejte o nich a ověřujte si je.

Kdyby toto činili funkcionáři českýho lyžování a lyžaři, měla by Šárka zažehnanou krizi, Bany by postával na bedně a pár dalších by nejspíš obtěžovalo lyžaře v první třicítce… Možná jsem to trošku přehnal – ale ne moc …

„Video od Masina pekny, pro naprostou vetsinu lidi skvely.. nasel by nekdo jak jezdci poradit co by mohl delat lepe?“

Na tuhle výzvu zareagovat znamená vysloužit si kupu úsměšků („nazdárci na diskusi ve Snow radí exmistru světa, co má na lyžích dělat líp!!!“), ale budiž.

Lze si všimnout dost malého odklonu (zalomení), především ve volné jízdě, ale i v některých brankách GS. Milan by jistě rád viděl takový ten „pohyb boku do oblouku“.

Fakt ale je, že nevíme, co předváděl. Bylo to rozježdění po zranění? První jízdy před tréninkem při minus 20? Zkoušel něco, třeba lyže?

Já to zase beru jako potvrzení toho, co jsem už někde psal, že totiž tam, kde není diktát branek se všemi potřebami (udržet potřebnou linii, popasovat se s dvojtyčí GS), se ani borci jinak v závodech „zalamovací“ k tomuto nenutí a jejich volná jízda – vylyžování, rozlyžování, „relaxed cruising“ – má odklon jen mírný.

Netvrdím, že je to ideální, ale je to zjevně realita, pro mě osobně uklidňující: když moje staré chřadnoucí tělo tolik nezalomím, není to tragédie a nemusím proto nechat lyžování. (Ale, jak už jsem taky psal, je třeba si ohlídat vnitřní bok a lyži.)

Video Janka (link od mski):

Má sice demonstrovat především „našoupnutí“ lyží do směru s počátečním driftem tam, kde by jezdec na R 27 nedokázal udržet linii po hraně, ale zdá se mi, že míra toho „udržení do kolma na lyže“ je tam značná. Holt mladej a flexibilní, za deset let huntování těla už mu to taky tak nepůjde…

I na tomhle, podobně jako na aktuálních fotkách prolinkovaných Martinem47, je ale vidět záhodnost otázky: nakolik má naším vodítkem být taková jízda? Řešíte někdo problém, že vám v oblouku vnitřní bota překáží vnější noze? Když pojedu jako ten Palander, dám spokojeně nos nahoru a Jankovy či Hirscherovy náklony a odklony se budu spokokeně koukat, ale nebudu se do nich nutit podobně, jako se nenutím chodit jako závodní chodci.

Je asi rozumné oddělit ideál jako takový (ten budu třeba popisovat), ideál pro Janku (k němu ho jako trenér povedu) a realistický ideál pro sebe (o ten se budu snažit, abych si neublížil, ale není neměnný a své osobní hranice budu – já, jiný třeba ne, jeho věc – posunovat, pokud to tělo a zdraví dovolí).

A vzhledem k tomu, že se už testují prototypy upravených závodních lyží, které by s jezdci nedělaly takové psí kusy jako současné, a je na ně prý třeba „poněkud jiná technika“, měli bychom se připravit na to, že jízda závodních špiček se může té „civilní“ vzdálit ještě víc. Vždyť už dneska nikdo, ani borci WC, ve volné jízdě nenastrkuje lyže do driftu jako viz výše u Janky.

Ale o těch vzorech jsem už letos psal i do časopisu, tak se nechci opakovat.

Dobry vecer (pro nekoho rano) me by take zajimalo to osvetlovani lyzarske techniky hlavne u deti. Sice momentalne navstevuji LS ale zvazuju, ze uz na pristi sezonu je nebudu prihlasovat z duvodu pristupu skol, kdy se jezdi v podstate za kazdeho pocasi (letos uz 2× v desti coz nebavi deti a kdyz je hezky, tak zase trnu hruzou ja pri pohledu na preplnene sjezdovky). Tak bych rad volil mensi arealy a pokud mozno mimo volne dny a prevzal vyuku do svych rukou. Takze ja jsem take pro.

>> #285, mski, 08. 02. 2011 21:31:39

Ahoj Milane, sem samozřejmě pro. (Sem ani netušil, jak se mi bude hodit zdejší trénink od Garf., tady už to bude jak v pelíšku … ). M.

No já proti rozhodně nejsem. Momentálně jsem nejvíc zvědav na slíbené postřehy Ivana Czechskiera.

>> #290, ivan, 08. 02. 2011 22:15:22

Proto sem taky hodil do placu video, kde borec světovýho kalibru jede volně (aspoň chvíli). Jen škoda, že takových videí je jako šafránu (WC stars GS, Palander, pár volnejch SL jízd, toť skoro vše nebo o jejich existenci nevím…). Záběry ze závodů sou sice super, ale většinou se jedná se o situační řešení extrémů, který běžný smrtelník fakt řešit nemusí, což pak třeba i trochu zkresluje pohled na onen „ideál“.

Jak jsi tu už někdy zmínil, pojďme se tady dohodnout, že až někdo z nás někde na svahu potká Svindala, Cuche, Ligetyho apod., tak ho přemluví k ukázkový volný dynamický jízdě, nejlépe na GS na svahu přiměřeného sklonu za ideálních podmínek a ještě ho kvalitně natočí na video. Sem ochotnej pozvat dotyčnýho na tolik piv co za večer vypije.

Btw. tak mě napadá, že sme o to mohli s Tomášem poprosit naše kluky zkraje června na Kaunoši a bylo by jasno 

>> #294, Másin, 08. 02. 2011 23:12:57

Ano, jaro je nejlepší, uvolněné v pěkném počasí s létem před sebou. A v době, kdy plno ledovců už nejede a další ještě ne (cca konec května – půlka června) bývá na K. dost skutečně dobrých závodnic i závodníků.

Takže jsem tam svého času mohl natočit dnešní mistryni světa – moc milou a příjemnou holku, se kterou se hezky povídalo na vleku (ona Blizzard, já Blizzard = sounáležitost). Určitě by si byla dala říct (k pár volným obloukům na přání, samozřejmě). Loni jsem tam zase několik dnů měl volně jako na talíři Niki Hosp, když se rozjížděla po zranění a pauze. Atd. atp., nakonec Bankové musejí mít plno videí, Záhrob z dřívějška taky.

to ivan (alias kompletni-lyzarska-encyklopedie): prosim o objasneni nasledujicich otazek:

ad treneri: uz jsem potkal nekolik treneru, kteri az tak dobre nelyzovali (hur nez ja), ale presto lyzovani perfektne (dle mojich meritek) rozumeli. jak ti lidi vedi, co ma lyzar delat, kdyz sami to delat nedokazi? obdivuji to. ja napred dostanu od nejakeho takoveho trenera radu, ktera mi sice dava smysl z fyzikalniho i biomechanickeho hlediska,ale trva mi vecnost, nez se dostanu k velkemu „aha“ a poznam, jak je ten novy prvek „citit“ pri jizde. pak teprve jsem schopny ten novy prvek ucit nekoho dalsiho.

ad mski: mohl bys napsat shrnuti, co teda mski o lyzarske technice hlasa, jestli ty klicove prvky nekdo z prednich lyzaru vyuziva a v jake mire (obrazky by bodly), co tim takovy jezdec ziskal, nebo by ziskal, kdyby ty prvky vyuzil vsechny z v plne mire. dale bych uvital porovnani SSP a bezny pluh. k cemu je jeden ci druhy urceny, v cem presne se lisi provedeni a proc se lisi (pokud se lisi) ucely i provedeni (neboli co pri provadeni jednoho ziskam oproti provadeni druheho).

ad zavodni lyze (je to z jineho vlakna, ale nedavno podobne tema na foru (opet) vyplulo na povrch). jak moc se lisi bezne zavodni lyze (dodavane klubum, nebo k sehnani v nekterych obchodech) od lyzi pouzivanych treba v EC a dolni polovine vysledkove listiny WC a od lyzi spicky WC. jedna se uplne odlisne lyze nebo jen vice ci mene povedene lyze stejne konstrukce. pokud je mezi zavodnimi lyzemi nejaky zasadni rozdil, kolik stupnu zavodnich lyzi je? na jake urovni zavodeni se to lame?

>> #296, Gravedigger, 09. 02. 2011 03:56:10

zdravim vydrzivsi diskutery,

posledni moje vklady sem byly vycerpavajici.. omlouvam se tem kteri stale jeste cekaji na ruzne odpovedi na ruzna temata, budu se k nim behem pristich dnu a snad i tydnu, pokud ovsem neodletim do Peru, kam se chystam na mesic, vracet..

Je to sice nefer, ale zacnu ted s poslednim dotazem.

Zavodni versus „stock“ lyze.. Firmy co znam osobne, z tech velkych to jsou asi ctyri, existuje zavodni oddeleni spojene s vyzkumem a tam se vyrabeji lyze kusove s max. peci, z nejlepsich dostupnych materialu, specialnich formach a nasledne upravovany na strojich jinych nez je masova vyroba. Pak se udelaji serie rekneme 10 az 30 kusu, kde i kazdy par muze mit nejakou odchylku, vse je zdokumentovane a lyze jsou ve finale rucne doladeny. Ty jdou pak dane selektivne k testovani nejlepsim firemnim jezdcum zavodnikum a nekdy i jinym testerum na odzkouseni.. U sjezdovych lyzi je postup testovani malinko odlisny.. Z rekneme 15 paru si zavodnik pri jizdach na cas i na pocit vybere ty nejlepsi 2, tri pary a zbytek je nabidnuto v poradi firemni dvojce atd.. Vyhodnoceni se pak vrati zpet do tovarny a ta z osvedcenych typu pridela vice podle potreby, velikosti firmy, rozpoctu a sponzorovanych zavodniku. Na zavodniky evropskeho poharu (jen ti nejlepsi mozna ano)a klubovych urovni pak uz mnohdy z vyvojarske dilny nevybyde nic a na rade je vyber z bezneho zavodniho programu, rozumej, masova vyroba.. musim ted s detma po skole k mori, pokr. pozdeji..

no tak, kde jsme to byli?? zavodni versus standartni obchodacky.. nekdy se povede skvela lyze primo z hlavni produkce, spise ale je to tak ze i ty ne uplne nejlepsi race stock jsou o dost lepsi nez ty bezne.. To jen tak v uplne strucnosti.

I sam nepraktikujici trener muze byt dobry.. znal jsem par takovych jedincu v ruznych sportech. vetsinou jsou to multitalented people, a maji proste skvely oko, genialni mysleni a mohou se po chvili aplikovat kdekoliv.. je to ovsem vzacne a plati pravidlo zasvecenosti a vlastni pocitove schopnosti prozit si to.. ale Ivan verim shrne toto tema do uhledneho baliku..

Na tu analyzu a diferencializaci me techniky a pluhu si mily |Gravediggre si zatim procti co uz jsem tady ve vlaknu napsal, a co jeste napisu v dilcich komunikaci tady s mnohymi.. ted jsou na rade oni… Zatim, M.

>> #291, Vlasstimil, 08. 02. 2011 22:16:45

Davat deti do skolicek.. ja bych to se svymi neudelal.. v cechach je to vubec riziko, tolik lidi na sjezdovkach a lide Kamikaze!! urcite mensi stredisko s malou frekvenci, sirokymi, mirnymi sjezdovkami je dobra volba. Tam pak by i skola pro deti mela sve kouzlo, kdyby ovsem uroven vyuky byla odpovidajici vydanym penezum.. Deti potrebuji dobrou predlohu, odeziraji a nezajimaji se o zadne teorie..pokud je treba neco zdelit pa velmi nazorne a strucne.. Pluh jak uz jsem zminoval je pro me stezejni, ziskaji skre nej spravne pohybove navyky tela a vnejsi lyze a ta vnoitrni s esama prida a naucit je pak snozmy oblou je to nejlehci.. v podstate odpada jakekoliv uceni se snozneho lyzovani, pokud ovsemzminene pohyby jsou spravne. Pokud ne, pak se ani snozmo lyzovat kloudne nenauci!

skola hrou.. velmi mirny kopec s rope tow(provazovy vlek), zasadne doporucuji vynechat hole.. dolni ukazka preslapovani, prisel na to sam, nic jsem mu nerikal.. synek Boris v 5 letech