Autor Tom Řepík - články (strana: 8)

Celoplošné zavádění digitálních technologií a související změny v provozu středisek přinesly revoluci v oblasti zákaznického servisu a viditelně vylepšily proces od výstupu z auta k nasednutí do lanovky – pro návštěvníky i personál.

Vzhledem k nejistotě uplynulé covidové sezóny se většina amerických středisek vyrovnala s omezením kapacity tím, že sama omezila počty jednodenních vstupenek – což vedlo k prudkému nárůstu prodejů skipasů, spoustě vyprodaných dní a celkově rekordní návštěvnosti. Na jaře začala střediska představovat tradiční nabídku permanentek na příští sezónu. Vě...

Kývající se starej Brůna býval trýznivou noční můrou nejednoho z nás, dětí husákovské generace. Avšak i dnes může představa smrtonosné studny právem kazit spánek mnoha lyžařů.

Následující sněhová sezóna nejenže bude nová a jiná, ale nejspíš přinese i spoustu čerstvých změn. Vedení skiareálů bude muset vyvinout větší úsilí než kdy dřív, aby zajistilo, že všichni v týmu potáhnou za stejný konec provazu.

Hodinka dvě volna je všechno, co zaneprázdnění rodiče mohou potřebovat, aby si odpočinuli a znovuzapálili svou pozvolna ztrácenou vášeň pro sníh.

Přítomná pandemie by měla být katalyzátorem pro přehodnocení provozních procesů skiareálů a zavedení technologií nabízejících lepší budoucí zákaznickou zkušenost, covid necovid.

Praktické zkušenosti z nedávno skončené sněhové sezóny na jižní polokouli a tipy, jak i v pandemických časech udržet střediskový personál a návštěvníky z většiny spokojené.

Nikdo mu ještě nestrojí funus, nicméně: nejslavnější a největší lyžařský magazín na světě – americký SKI – po 86 letech dominance na oborovém trhu razantně snižuje svůj tištěný náklad a doufá, že se udrží na internetu.

Na co se přirozeně koncentrujeme, to obvykle milujeme; osoba s vášní pro lyžování nebude mít těžkosti se na něj plně koncentrovat, cvičit, zdokonalovat se. Nicméně ten, kdo je v horách zejména z nějakého jiného důvodu – třeba něco dokázat sobě či ostatním – bude možná víc milovat vlastní představu sebe coby lyžaře než vlastní aktivitu a bude o to n...

Vzpomínaje na svá dětská léta, zdá se mi, jako by ke mně ze všech stran doléhalo, abych dával pozor a netoulal se v mysli kdovíkde. Učitelé, vedoucí kroužků, trenéři, rodiče – od všech jsem to slýchával zejména, když mi něco nešlo podle nastavených standardů. Pamatuju, že jsem zkoušel udržet pozornost, ale tak nějak snění o vyhlídnuté spolužačce ne...

V procesu učení se sportovní aktivity se pomyslné kyvadlo obvykle souvisle pohybuje mezi vzrušujícím žárem kreativity a formálností metodologické doktríny. Tak jako ve většině kreativních procesů, žár potřebuje nějakou formu a forma potřebuje nějaký žár. Jedno bez druhého bude podobně hodnotné, jako snažit se hrát tenis bez natažené sítě.

Odstranění nějaké své mentální překážky nebo zvýšení povědomí může často vést k našim významným a bezprostředním zlepšením. Jako by se vynořilo něco nového a dramatického: když se lyžaři povede manévr provést korektně jednou a vzápětí podruhé, ukáže mu to vlastní potenciál, jeho existující talent a už přítomné dovednosti; lyžař bude samozřejmě adek...

Jen málo lyžařů chce učením se něčemu novému trávit víc času, než je nezbytně nutné. Jelikož na svahu disponuje většina z nich pevně vyměřeným časem, nejednou se stávají netrpělivými, když v průběhu lekce uslyší o technikách povědomí. Obvykle mají dojem, že pokud nedostanou specifickou instrukci, co dělat a co opravovat, plýtvají svým drahocenným č...

Tendence budovat si sebeomezující koncepty jsou tak běžné, že si většinou ani neuvědomujeme, že se jich dopouštíme. Proces může začít zdánlivě nevinně tím, že si zvykneme ztotožňovat se se svým výkonem.

Z jakéhokoliv popudu lyžují – pro radost, zdraví, kvůli rodině či přátelům – většina lyžařů bývá zklamána, pokud se po týdnu na svahu jejich ježdění zřetelně nelepší. Jejich ambice lyžovat rychleji, technicky líp a s větší mírou kontroly na náročnějších svazích je přirozená stejně, jako bývá obvyklá.

Je zřejmé, že lidské tělo, pohybuje-li se příliš rychle za hranicí vlastní kontroly nad svou koordinací, bude náchylné k poranění.

Všichni jsme nejednou viděli někoho, kdo sjížděl svah, aniž by měl své lyžování pod kontrolou. V očích zběsilý výraz, obličej i tělo ztuhlé, obvykle jel šusem bez nějaké snahy regulovat svou nezvládanou rychlost zatáčením. Většinu času byl nejspíš zcela z rovnováhy, jako kdyby měl každým okamžikem upadnout. Sjížděním nadměrnou rychlostí, v níž nemá...

Když se vysloví jméno nějaké osobnosti, lidi si jej obvykle podvědomě spojí s jedním konkrétním otiskem, jejž daný člověk v jejich vnímání nejvýrazněji zanechal. Její jméno by mělo být bez váhání řazeno k dojemnému olympijskému triumfu dosaženému v příslovečné hodině dvanácté, případně efektu v nějakém bohulibém směru, který by díky svému vlivu roz...

Tělo a mysl nejsou dva rozdílné a nezávisle pracující systémy; jeden ovlivňuje druhý. Vědomý strach se rodí v hlavě, nicméně je okamžitě přenášen do těla a přebírá vládu nad tělesnými procesy a úkony.

Během posledního půlstoletí moderní éry rekreačního lyžování byl proveden bezpočet průzkumů snažících se identifikovat největší vnitřní překážky bránící lidem užívat si lyžování a zlepšovat se v něm. Mezi frekventovanými nesnázemi byly uváděny nízké sebevědomí, negativní myšlení, nedostatečná schopnost koncentrace, přehnaná snaha a přemíra instrukt...