Autor Tom Řepík - články (strana: 7)

Nemá prý tohle označení (zkratkou Greatest Of All Time) ráda: „Jediné, co opravdu v duchu vidím, je kůzle. To je to, co se mi honí hlavou. Jen se tomu směju. Taková nálepka přeci nemůže patřit jedné lyžařce.“ Jenže marná sláva, ona tou nejlepší z nejlepších je.

Prosadit se ve světové špičce a souběžně vystudovat prestižní školu není samozřejmým, ale ani raritním úkazem. Mnoho ambiciózních mladých lyžařů z celého světa každoročně zkouší své štěstí v USA, aby využili jedinečné výhody tamního vzdělávacího systému.

Jak ty slavné kameny se valí lyžařským světem nová marketingová strategie. Je zadarmo, zábavná, a – navzdory virovému charakteru – netřeba s ní chodit k doktorovi.

Skiareály jsou nuceny přehodnocovat a inovovat své marketingové nástroje ve snaze pozvednout návštěvnost – na svých webových stránkách i u pokladen.

Nové důkazy naznačují, že posílení dýchacích svalů se může projevit na lepším výkonu v řidším vzduchu.

Zavedená skandinávská lyžařská značka (vyrábějící ve Finsku ruční technologií od roku 1945 dodnes) se v našich končinách prosazuje nejen v tradičních mazacích verzích běžeckých lyží, nýbrž je hojně vidět i v rekreačních stopách díky široké paletě svých nemazacích modelů. Nyní se k mé radosti v katalogu dovozce objevují i backcountry lyže, a to vůbe...

Před svým kontroverzním dvojnásobným výstupem na Mount Evertest nasadila světová ultra hvězda nejnovější vysokohorské vědecké poznatky, aby urychlila svou adaptaci na extrémně vysokou nadmořskou výšku.

Velká recese po roce 2008 ve svých následcích ovlivňovala mnohé aspekty globálního horského byznysu. Připomeňme si tehdejší úvahy.

Žádná opulentní oslava bohatého mezinárodního vládce sněhových sportů však (i ve světle neblahých klimatických důsledků během poslední, stovkové zimní sezóny) není v plánu.

Robustní výzkum s účastí profesionálního cyklistického týmu naznačuje, že subjektivní tréninkové údaje se mohou vyrovnat těm špičkovým technologickým.

Kruh uzavřen: budoucnost lyžování, má-li být radostná, leží v jeho návratu do minulosti.

Nové poznatky potvrzují starou teorii, že pozdně odpolední nebo večerní sportování může narušit spánek. Není však důvod panikařit.

Lyžařů v první dekádě 21. století globálně ubývá. Obchodníkům nerostou prodeje lyží, resortům skipasů. Nabídka čehokoli v branži výrazně převyšuje poptávku. Střediska expandují pouze na úkor jiných.

Vědci začínají prozkoumávat dosud neprobádanou oblast: psychologii sportovních zranění.

Co kdysi bývalo hájenou doménou sportovně založených, sníh a zimní klid milujících dobrodruhů, zmutovalo během posledních dekád do destruktivní formy průmyslového turismu prodávajícího nejširším masám domnělý životní styl.

Pět let po skončení své velkolepé kariéry oznámil letos na jaře pětatřicetiletý Marcel Hirscher svou ambici vrátit se do Světového poháru. Totéž učinil i mladý Nor Lucas Braathen, absentující pouhý rok. Je tak téměř jisté, že se obě stále ještě nevyhaslé hvězdy redbullovské stáje v nadcházejícím ročníku Světového poháru utkají.

Málo viditelná tragédie obchodního úspěchu severoamerických horských resortů: poučíme se z ní, anebo si ji jednou prožijeme na vlastní kůži?

Prostranství před kavárnou Starbucks na náměstí známého coloradského střediska osvětlují v šeru mrazivého podvečera tančící plameny. Nad ohněm si ohřívá ruce starší muž hovořící s asi tuctem okolo stojících zvědavců. Je oblečený do indiánského pláště z červené vlny, na hlavě má čepici z vlčí kožešiny, na nohou podobně chlupaté boty. Svému publiku v...

Ano, fyziologie a biomechanika běhu na běžeckém pásu je poněkud jiná. Ale to, jak se při něm cítíte, je pravděpodobně důležitější.

Počítání lyžařských dní se stalo primárním barometrem ekonomického zdraví branže – jakýmsi hrubým domácím produktem horského byznysu.