Alpské lyžování se v Rakousku zrodilo a zakořenilo do národní kulutry a ekonomiky tak jako nikde jinde.

Rakouská lyžařská střediska se snaží být na jedné straně lyžařsky prvotřídní, na druhé ale nechtějí, aby byla vnímána jako místa jen pro „ryzí“ lyžaře – lyžování totiž nemusí být vysilujícím sportem, ale i příjemnou dovolenkovou aktivitou, okořeněnou i zážitky jiného druhu.
Jednak proto budují četná „přemostění“ v podobě lanovek mezi původně samostatnými areály, nabízejí skipasy na stovky a tisíce kilometrů sjezdovek, šroubují rychlost i kapacitu lanovek, druhak si ale dávají záležet na pohodlí – žádná země nemá tolik vyhřívané kůže na sedačkách lanovek jako Rakousko. Od roku 2000 se v lyžařských střediscích investovalo více než 7 miliard eur a to ještě zdaleka není konec, na realizaci čekají desítky nových projektů za další desítky milionů eur.

V rozsahu lyžařských areálů je pro Rakousko tradičním „soupeřem“ Francie, jež vybudovala své obří komplexy již před desetiletími tzv. na zelené louce. Rakousko naproti tomu svůj hendikep v poslední době dohání propojováním stávajících areálů – lyžařských terénů tak nepřibývá (anebo jen lehce), lyžaři se ale mohou přemísťovat podle své chuti ze svahu na svah a z údolí do údolí.

Stavební rekordman

V žádné jiné alpské zemi není každoročně nahrazeno novějšími takové množství lanovek jako v Rakousku – převážně se přitom jedná o ty nejkomfortnější a nejkapacitnější sedačkové a kabinkové lanovky, zpravidla s vyhříváním sedaček, s bublinou a s pojistkami proti otevření zábrany během jízdy, aby byla co nejbezpečnější i přeprava malých dětí.

Zasněžují se údolí i ledovce

V Rakousku je sice osm ledovcových areálů, jinak ale nadmořská výška areálů není ve srovnání se zeměmi v západní polovině Alp nijak oslnivá – lyžování výrazně nad 2 500 m n. m. je výjimkou, většina známých středisek dokonce vrcholí již kolem dvoutisícové hranice. Sněhovou jistotu je tak potřeba o to více pojistit sněžnými děly. V jejich kapacitě a pokrytí sjezdovek už Rakousko dohnalo svého tradičního rivala z Itálie, který byl kvůli sušším a srážkově nevyzpytatelným zimám donucen se sněhově „zajistit“ již mnohem dříve. V rakouských centrech je tak možné zasněžit prakticky všechny sjezdovky.

Vyšší gastronomie

A pozadu nechce Rakousko zůstat ani v gastronomické atraktivitě, přestože italská nebo francouzská kuchyně je přirozeně pestřejší a rafinovanější. I když chatám na sjezdovce stále vévodí osvědčené, zároveň však „okoukané“ řízky a štrúdly, v mnoha z nich a samozřejmě i v hotelech vyšší kategorie mohou hosté hodovat na světové úrovni.

Proč lyžovat v Rakousku

Rakousko je pro české lyžaře nejdostupnější alpskou zemí. Je dopravně nejbližší a také je velmi snadné si z nepřeberné nabídky ubytování všech kategorií vybrat a pobyt si napřímo rezervovat. Díky propojování stávajících areálů novými lanovkami v Rakousku přibývá lyžařských oblastí s opravdu rozsáhlými terény a stovkami kilometrů sjezdovek. A kde nejsou propojené přímo, tam regionální superskipasy umožňují lyžovat každý den jinde. Rakousko se také může blýsknout nejkomfortnějšími a nejkapacitnějšími lanovkami, zpravidla už i s vyhřívanými sedačkami. Sněhovou jistotu, kromě osmi ledovcových areálů, zajišťuje obdivuhodná artilerie sněžných děl, schopných pokrýt hlavní sjezdovky areálu za příznivých podmínek během několika málo dnů.

Novinky 2020/21

Rakouská střediska seškrtala svůj obvykle nabitý seznam projektů kvůli epidemii covidu opravdu přísně, i tak se ale lyžaři mohou těšit na víc než jen „kosmetické“ novinky.

Ve známé oblasti Salzburger Sportwelt, součásti Ski amade, byla mezi Wagrainem a Kleinarlem „natažena“ nová kabinková lanovka, která oba areály lyžařsky propojí. Lanovka ponese příznačný název Panorama Link, neboť jízdu podél horského hřebene doprovodí výhledy na hřebeny Nízkých i Vysokých Taur. Lanovka s 10místnými kabinkami o délce 3,2 km přepraví lyžaře z vrcholu Griessenkareck nad Wagrainem do nejvyšších poloh lyžařské houpačky Flachauwinkl Kleinarl za 8 minut. Díky nové lanovce se zároveň propojí lyžařské houpačky Snowspace, zahrnující kromě Wagrainu také Flachau a Alpendorf, a Shuttleberg, do níž kromě Kleinarlu náleží ještě Flachauwinkl. Celistvá síť sjezdovek se tak rozroste na 200 km.

Mohutně se investovalo také v sousední oblasti Ski amade – Schladming Dachstein. Na Planai se rozjede na místě původní 4sedačky Lärchkogel luxusní 8sedačka. Ještě výraznější proměna se chystá na Reiteralmu. Ve vrcholové části areálu, v mělké terénní brázdě, se až do loňské sezóny točil nenápadný vlek Reiteralm III s modrou sjezdovkou. V nové sezóně jej nahradí krytá a vyhřívaná 6sedačka, jejíž nástupní stanice bude oproti vleku umístěna zhruba o 65 výškových metrů níže, a nabídne tak o 250 m delší sjezdovku. Lanovka vyveze lyžaře na svých polstrovaných sedácích z výšky 1 584 m n. m. do 1 810 m n. m. za 3,4 minuty při přepravní kapacitě 2 400 os./hod. Modrá sjezdovka přináležející k lanovce bude vybavena výkonným zasněžováním.

Plánované stavby neodložil ani obří lyžařský areál SkiWelt Wilder Kaiser Brixental, kde se lyžařům otevřou dvě nové přístupové lanovky z údolí, nahrazující své vysloužilé předchůdkyně. Z údolní obce Itter nově vyjede 10místná kabinka Salvista, která bude mít oproti původní 4místné kabince prodlouženou trasu a doplní ji také nové varianty sjezdovek. Bývalá horní stanice Kraftalm se stane mezistanicí, odkud bude lanovka pokračovat ještě o 650 m dále. Z údolní obce Söll pak lyžaře sveze 10místná lanovka Hexenwasser s designovými kabinkami, které budou během jízdy dětem vyprávět historky.

Novinky 2021/22

Všechny novinky z lyžařských středisek pro sezónu 2021/22 najdete ve speciálním vydání SNOW 134 time, které vychází 17. listopadu 2021. Nechcete si ho nechat ujít? Zajistěte si předplatné!

Archiv novinek z lyžařských středisek Rakouska

  • Počet lyžařských areálů: 400
  • Celková délka sjezdovek: 7 000+ km
  • Celkový počet lyžařských dnů (skier day): 50 000 000 ročně
  • Podíl zahraničních lyžařů: 66 %

Tento článek obsahuje dlouhodobě platné informace a byl aktualizován k 1. 9. 2019.


Lyžařské terény

Malá, střední, velká, ale jen výjimečně opravdu vysokohorská střediska

V celkovém počtu kilometrů sjezdovek Rakousko přebije všechny alpské konkurenty – má jich více než 7 000 km.

V nejbližším Dolním a Horním Rakousku se Alpy postupně z nížiny zdvihají do tzv. předhůří (Voralpen), v němž jsou rozesetá zpravidla malá, samostatná a poměrně levná střediska, z jižních Čech a Moravy velmi dobře dostupná, tedy vhodná i na víkend. Nejznámějšími areály na jih od Vídně jsou Semmering a Stuhleck, z nichž především Stuhleck disponuje plnohodnotným alpským, tedy tisícimetrovým převýšením. Díky svému výsadnímu postavení v oblasti a zároveň blízkosti Vídně, Brna i Bratislavy je ale znám i značnými víkendovými nápory.

Velké oblibě se těší také Hochkar, jehož sjezdovky vystélají uzavřený horský kotel, pověstný vydatnými přívaly sněhu a jeho dlouhou trvanlivostí. Za chladných zim s převládajícím severním prouděním jsou díky návětrnému efektu velmi dobře zásobená sněhem všechna „předalpská“ střediska.


Hochkar je sněhově jendím z nejspolehlivějších areálů na severu Alp

V pohoří Mrtvých hor (Totes Gebirge) je jedničkou Hinterstoder, nad nímž se zdvihá vytáhlý kopec s plnou paletou obtížností sjezdovek a dokonce i závodní „svěťákovou“ tratí. Na rodiny s dětmi cílí lyžařská oblast Dachstein West, rozprostřená po pahorcích poblíž Gosausee v Solné komoře. Nedaleko odtud, na severním úpatí Dachsteinu, se nachází freeridová mekka Krippenstein.


Hinterstoder je menší, avšak zcela všestranný a kompaktní areál

I v Salcbursku dosahují lyžařské terény nejčastěji do dvoutisícových výšek, nicméně hory jsou mohutnější a údolí zřetelnější – svahy jsou přitom oblé a zalesněné. Mnohé areály mají obří rozměry – Saalbach Hinterglemm, propojený s tyrolským Fieberbrunnem, patří s 270 km sjezdovek mezi největší v Rakousku vůbec. V sezóně 2019/20 se v podstatě propojí se sousedním areálem Schmittenhöhe nad letoviskem Zell am See. Nová lanovka zároveň zpřístupní Kitzsteinhorn přímo z Kaprunu.

Více než 700 km tratí se společným vícedenním skipasem nabízí veleoblast Ski amadé.

Nejznámějšími středisky jsou Flachau a Schladming – obě jsou součástí houpaček s více než 100 km propojených sjezdovek. Ty jsou většinou dálničně široké a přehledné, přívětivě červené a vzájemně dosti podobné.
Vysokohorštější, členitější a tedy rozmanitější lyžařské terény má údolí Gastein, které je známé i svými termálními prameny.
Klidnějším zákoutím je oblast Hochkönig, kde se rovněž rozpřahá pečlivě propojená síť 100 km příjemných sjezdovek.

Přívětivé svahy s převahou červených sjezdovek a ultramoderními lanovkami jsou spolu s dobrou dostupností po dálnici velkým lákadlem Ski amadé, které sem přivádí i značnou návštěvnost. Nevýhodou oblasti je vyšší náchylnost na oblevy a leckomu se může okoukat i vzájemná podobnost jednotlivých středisek.


Ve Flachau připomíná většina sjezdovek dálnice

Čím více na jih, a tedy blíže k hlavnímu alpskému hřebeni, tím vysokohorštější terén a díky výšce i větší odolnost proti oblevám střediska mají. V Salcbursku z této výhodné polohy těží především Obertauern, jedno ze sněhově nejspolehlivějších středisek celého Rakouska, usazené v průsmyku v 1 740 m n. m. a obklopené 100 km rozmanitých sjezdovek.


Obertauern leží v 1 740 m n. m. a jeho sjezdovky patří ke sněhově nejspolehlivějším v Rakousku

Ve Štýrsku na jihovýchodě Rakouska se Alpy směrem od Dachsteinu postupně snižují, až se rozpustí v pahorkatině. Kromě Schladmingu jsou zdejší střediska o řád menší než salcburská, ale i komornější – typickým příkladem je údolí Murau se středisky Kreischberg nebo Lachtal. Mnoho malých středisek, zvláště poblíž hranic s Dolním Rakouskem, je z Moravy dobře dostupných i na víkend.


Kreischberg je klidným střediskem s milými terény a kulisou oblých vrcholků Alp

Na jih od hlavního hřebene Alp se rozkládá rakouské „Finsko“ s víc než tisící jezer – Korutany. Kromě Mölltalského ledovce a Heiligenblutu na severu se drsná vysokohorská krajina s třítisícovkami rychle snižuje a zaobluje.


Heiligenblut je komorním vysokohorským centrem s výhledem na nejvyšší horu Rakouska Grossglockner

Nejvýznamnějším a nejmodernějším střediskem je s více než 100 km sjezdovek Nassfeld na hranicích s Itálií, který má „jižanského“ ducha i krásné scenérie, připomínající Dolomity.


Nassfeld je díky své všestrannosti, slunečnému klimatu a dobré dostupnosti z Čech i Moravy oblíbeným cílem našich lyžařů

Hlavní lyžařská země Rakouska – Tyrolsko – se může chlubit největší světovou koncentrací středisek a sjezdovek a perfektní lyžařskou infratrukturou od ubytování přes lanovky a zasněžování až po lyžařské školy. V jeho východní polovině převládá ještě oblejší a zalesněný terén s vrcholy okolo 2 000 m n. m. a směrem na západ nabírá na vysokohorštějším charakteru. Největší střediska jako SkiWelt Wilder Kaiser a Kitzbühel přitom leží na východě a nabízejí na malém území okolo 1 000 km sjezdovek.


SkiWelt Wilder Kaiser je ohromná pavučina sjezdovek v pahorkatině, vrcholící mezi 1 500 až 2 000 m n. m.

Zillertalské údolí, které zahrnuje okolo 500 km tratí, je díky třem velkým komplexům, ohromnému výběru ubytování a snadné dálniční dostupnosti jedním z nejoblíbenějších cílů českých lyžařů. Na konci údolí se pak nachází ledovec Hintertux s celoročním lyžařským provozem.


Ledovec Hintertux má mírné přehledné pláně i strmé slalomáky a lyžuje se na něm celý rok

Na západ odtud pak vybíhají směrem k jihu již vysokohorštější „ledovcová“ údolí – Stubaital, Ötztal, Pitztal a Kaunertal. Zvláště Ötztal se Söldenem a Obergurglem je rakouskou špičkou co do velikosti, vybavenosti i sněhové jistoty středisek, ale samozřejmě i cenově.


Stubaiský ledovec láká rodiče dětí do 10 let na skipas zdarma

V masivu Silvretty leží po všech stránkách luxusní Ischgl s 240 km sjezdovek, přetékajících až do švýcarského Samnaun.


Ischgl je největší lyžařskou továrnou Rakouska s vyhlášeným apres-ski

Méně známá a řidčeji lyžařsky kolonizovaná jsou tyrolská zákoutí na jihozápad od Grossglockneru (Východní Tyrolsko), kde se ukrývají menší střediska, z nichž alespoň Kals a Matrei jsou propojené do lyžařské houpačky a vytvářejí „větší“ dojem – výhodou menší známosti Východního Tyrolska je samozřejmě větší klid.


Kals Matrei je menší lyžařská houpačka s vysokohorským duchem

Na sever od Silvretty se rozkládá jedna z nejvyhlášenějších lyžařských oblastí světa – Arlberg, která přesahuje z Tyrolska do Vorarlberska. V Arlbergu se psala lyžařská historie, jsou tu obrovské sjezdovkové, ale hlavně freeridové terény a jedny z nejlepších sněhových podmínek v Evropě. Není proto divu, že nejdražší středisko Lech leží právě zde. Na západě Vorarlberska se do masivu Silvretty zařezává údolí Montafon s více než 200 km sjezdovek, rozdělených do tří areálů, zčásti však propojených.


Pohoří Arlbergu dostává největší příděly čerstvého sněhu v celém Rakousku


Klima a sněhové poměry

Děla, nádrže a ledovce

Mohutná horská překážka v podobě Alp citelně ovlivňuje klima jednotlivých oblastí, kdy vznikají velké rozdíly i na malých vzdálenostech. V zimě převládá západní a severozápadní proudění vzduchu, kterému jsou pochopitelně nejvíce vystavené horské hřebeny na severním okraji Alp – od vorarlberského Bregenzerwaldu přes Hochkönig až po Dachstein a Totes Gebirge. Na jihu jsou „vystavené“ naopak pohraniční Karnské Alpy a Karavanky, a to vůči středomořským tlakovým nížím, které jsou v zimě sice vzácnější, zato dosti vydatné. Ve vnitřních oblastech Alp panuje sušší klima, neboť okrajové horské masivy srážky „odstíní“. Typickým příkladem je údolí Ötztal, které je o dost sušší než Arlberg, ačkoliv leží vzdušnou čarou nedaleko od sebe. Klimatické rozhraní mezi vlhčím a oblačnějším severem a sušším a slunečnějším jihem, představuje zejména hlavní hřeben Alp neboli pásmo nejvyšších vrcholů, táhnoucí se od masivu Hochschwab na východě přes Nízké a Vysoké Taury až po Ötztalské Alpy na západě.

V množství přírodního sněhu jsou rekordmany střediska v údolí Bregenzerwald, která udávají roční úhrn nového sněhu okolo 10 m, jen o něco méně hlásí Arlberg. Ve východní polovině Rakouska je vyhlášenou sněhovou mísou například Obertauern. Ale i Hochkar, nedosahující ani dvou tisíc metrů, se díky návětrnému alpskému předhůří těší vynikajícím sněhovým poměrům.

Slunečním statistikám vévodí vyšší polohy Korutan, které jsou ze severu „kryté“ před oblačností hlavním alpským hřebenem a zároveň netrpí inverzními mlhami, jako údolí s mnoha jezery okolo Villachu a Klagenfurtu. Velmi slunečné jsou ovšem i vnitroalpské horské terasy, jakou je třeba tyrolské trojstředisko Serfaus Fiss Ladis.
Oproti západnějším alpským sousedům má Rakousko, zvláště jeho východní polovina, jistý hendikep v nadmořské výšce, která znamená vyšší riziko oblev. Sněhovou jistotu už děla i v níže položených střediscích vybojovala – pokryty jsou více než dvě třetiny sjezdovek v celém Rakousku. Ačkoliv je tak sníh „zaručen“, jeho kvalita může kolísat.
Úprava tratí je velmi dobrá, nicméně právě při nedostatku přírodního sněhu nebývá manšestr úplně dokonalý – je znát, že sněhové kalamity zvládají v Rakousku lépe než oblevy.

Sněhovou pojistkou Rakouska jsou ledovce, jichž je pro lyžování otevřeno hned osm – kvůli pokročilému tání ledovců ale už dávno nejsou všechny „ledovcové“ sjezdovky opravdu na věčném sněhu. Zejména na jejich dojezdech se obnažila moréna, a tak jsou v počátku sezóny závislé na zasněžování či deponech sněhu, uchovávaného z předešlé zimy.


Pitztaler Gletscher - ledovec v trase vleku je chráněn fóliemi proti odtávání

Lanovky a vleky

Nablýskaná infrastruktura

V posledních 20 letech se Rakouskem prohnala investiční smršť, která ve všech významnějších areálech vymetla z hlavních tahů vleky, ještě v 90. letech zcela dominantní, a nahradila je kabinkovými a sedačkovými lanovkami. Celková úroveň lyžařské infrastruktury je na světové špičce, a to bez nadsázky. Žádná jiná alpská země tak „nablýskaná“ není.


Typickým přepravním zařízením v Rakousku je 6- či 8sedačka s bublinou (Montafon)

Ubytování

Útulné hotely i levné priváty

Horské vesničky i městečka jsou v Rakousku skoro vždy malebné, někdy až trochu kýčovitě, a vzorně opečovávané. Typické rakouské hotely jsou v rodinných rukou, a nikdy nepřerostly do neosobních rozměrů. Všude najdete i levné priváty (mimo atraktivní oblasti a termíny i za méně než 20 euro/noc), penziony a apartmány. V hotelech zhruba od tří hvězdiček bývá standardem sauna, v lepších hotelech pak celá důmyslná wellness zařízení.


Luxusní Lech je jednou z nejdražších alpských adres

Příjezd

Hlavní příjezdové tahy z Čech vedou přes Mnichov a Salcburk nebo přes České Budějovice a Linec, z z Moravy pak přes Vídeň. O něco více než za čtyři hodiny lze z Prahy dojet do menších středisek na okraji Alp, okolo 5 hodin pak do bližších oblastí Salcburska, Štýrska i Tyrolska, do Korutan za zhruba 6 hod. Z Brna jsou nejbližší alpská střediska v Dolním Rakousku dostupná za dvě a půl hodiny. Většina příjezdových cest se neobejde bez dálniční známky, ale v některých případech se lze dálnici za cenu drobné zajížďky vyhnout (okolí Kitzbühelu, Zillertal).
Vzdálenost rakouských lyžařských středisek z Prahy, doporučenou trasu, náklady na cestu a další tipy najdete v článku Autem do Rakouska.

Gastronomie

Základem je knedlíkovo-klobásová kuchyně, vydatné a výborné jsou i polévky. Hutné jsou rovněž buchotvé a štrůdlové dezerty, ostatně jako u nás. Ceny v horských chatách jsou přitom na alpském podprůměru. Nemůžeme opomenout ani nejrůznější šnapsy, které jsou příčinou i bujarého aprés-ski. Typickým nápojem na zahřátí je jaggatee, čaj se směsí bylin a nemalou přísadou pálenky.

Pravidla a zvyky

  • Typická provozní doba lanovek a vleků je ráno od 8.30 hod., leckde ovšem až od 9 hod. a odpoledne jen do 16 hod. Přibývá ovšem středisek, kde se lyžuje i déle.
  • Pokud v noci vydatněji sněží, sjezdovky se upravují až ráno.
  • Polévky jsou oproti okolním alpským zemím poměrně levné – ideální malý oběd, pokud chcete ještě intenzivně lyžovat.
  • Objevují se snahy regulovat konzumaci alkoholu na sjezdovkách, ačkoliv každý lyžař je za své činy zodpovědný už nyní. V případě, že je způsobí pod vlivem alkoholu, právní následky budou tvrdší, a to včetně možného postihu v podobě krácení plnění od pojišťovny.

Vše o lyžování v Rakousku na SNOW.cz:

Atlas 170 lyžařských středisek Rakouska s popisem sjezdovek, cenami skipasů a mapami

Předpověď počasí pro 250 lyžařských středisek Rakouska

Aktuální sněhové zpravodajství ze 7 000 km sjezdovek Rakouska