˘Ö˘ Krabova neoficiální lyžařská patologie (strana: 2)

>> #29, MPS, 15. 12. 2013 17:39:11

… ještě jedna věc: bavit se v případě třeba OlderBro (post#1) a jemu podobných o reboundu je zbytečné, nedovedou ho vygenerovat a použít, protože nesplňují tři základní předpoklady:

1) prohnutí zatížených lyží v oblouku
2) timing přehranění – ještě v oblouku, tj. dokud jsou ještě lyže prohnuté a zatáčejí, zpravidla bezprostředně po dojetí nejblíže k vrstevnici
3) provedení přehranění – rychlý přechod těžiště přes lyže dolů ze svahu

Prehranovat ve vzduchu? Proc? Prece pokud jedu volne, tak se snazim jet pekne. Plynule. Lyze na snehu. A jak prehranit zatizenou lyzi?? Vzdyt to nejde! Na horske draze se taky nejde pohnout… Jak psal HonzA, jediny co muzu je povolit tu nohu co drzi ten tlak. A do toho prace vnitrni(budouci vnejsi) atd. Ale to uz jsou trochu cenne informace takhle verejne nemyslite? Kazdopadne prehraneni chvili trva a kdo si nepocka, tak spacka celej dalsi oblouk…

>> #32, Hreben, 15. 12. 2013 19:40:35

Proč přehraňovat ve vzduchu? Protože je to zábavné (a amatér člověk má pocit, že konečně využívá lyže víc než na 20% jejich možností). Nemusí to být neplynulé, ba právě naopak, obloučky se pak sypou jeden za druhým, radost pohledět.

Na horské dráze se nejde pohnout, ale u horské dráhy se jaksi nedoporučuje využívat při zatáčení modulu pružnosti, oproti tomu při lyžování ano.

To, že je něco divné (přehranění na zatížené lyži) ještě neznamená, že by to bylo nemožné. Napadají mě třeba trénující závodníci jedoucí na jedné lyži oblouky na obě strany čistě po hraně. Totéž se dá dělat, i když máš lyže obě.

À propos: s tou ‚cennou informací takhle veřejně‘ to doufám myslíš v žertu?

>> #30, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 18:37:41

No čumim kam až jsme se to dostali,ale v poho aspoň je nějaká zábava. Manévrovat s těžištěm,myslíš tím jen bočním směru nebo i v predozadním ? Dostat se rychleji přes lyže,myslíš tím nechat lyže ve vzduchu podstřelit pod tělem,tím pádem dostaneš velmi rychle tělo pod lyže aniž bys musel výražně měnit dráhu trupu ? Řekl bych že přes lyže se téměř bez námahy dostaneš i bez využití reboundu,jen se ti výrazněji změní dráha trupu,což by mohlo mít negativní dopad na na srovnání těžiště předozadně po přehranění, možná i na možnost vytvoření max tlaku na lyže v počátku oblouku,jiný negativum mě nenapadá.Pokrčením kolen(tím pádem odlehčením lyží)rebound podpoříš a ne utlumíš ne? Pokud tedy nemáš na mysli krčení kolen již v průběhu oblouku.Která verze je prvotní/druhotná by pak asi možná záleželo na momentální situaci a preferencích. Možná sem to cos teď napsal ,ale jen blbě pochopil…

>> #35, MPS, 15. 12. 2013 19:58:35

Rebound k manévrování jen dopomáhá, to my mu určujeme, kam a kterým směrem (když to dokážeme). Držíš lyži zatíženou do konce (krátkého) oblouku a relativně rychle ji povolíš při současném zahájení přesunu těžiště. Když jsi dost svižný, tak se tvůj pohyb setká s pohybem narovnávající se lyže a sečtou se.

Přes lyže a do dalšího oblouku se dostaneš i bez něj, s reboundem to jde znatelně rychleji (ale i na krovky). Je to zkrátka další krátkodobě působící síla. [Nemusíš k jejímu vyvolání navíc aktuálně použít svou svalovou práci, tu můžeš v tom okamžiku s výhodou použít třeba pro zmíněnou předozadní stabilizaci.] EDIT: Když nad tím tak uvažuji, efekt reboundu působí sám o sobě dál i v okamžiku, kdy jaksi moc efektivně sílu svalů zrovna použít nemůžeš, neboť jsi právě ve vzduchu …

(To pokrčení kolen jsem myslel tak, že člověk prostě ráz od narovnávajících se lyží utlumí jako každou jinou nerovnost na sjezdovce.)

>> #32, Hreben, 15. 12. 2013 19:40:35

Proč? V tom souhlasím s Krabem a jízdu po jedný lyži kde jinak než pod tlaken v podstatě ani přehranit nejde by měl s prstem v nose dát každej jehož cílem je umět lyžovat(i když i tam by to mělo jít i s využitím reboundu ale to si i přes svoji momentální nadřenost nedovedu představit)…

>> #31, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 19:13:12

Je mi v celku jasný že se o tom nebavíme v návaznosti na post1.

>> #36, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 20:13:21

Ok celkově naprostej souhlas,popsáno stručně a jasně.

>> #38, MPS, 15. 12. 2013 20:18:42

… a možná se mnou (ne)budeš souhlasit, že když se bavíme o úrovni, kdy je jezdcem generován a cíleně využíván rebound, postrádá smysl se bavit o zatížení vnější x vnitřní, kteroužto filipikou to vlastně celé začalo. Ale je to zábavné.

>> #34, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 19:54:29

Jo, aha, zabavne… Tak to pak jo… Urcite hlavne pro pozorovatele takoveho stylu. Ale kazdy ma svuj osobity styl, tak proc ne… Pokud jsem v rychlosti v naklonu na prevazne stoporene noze, ktera drzi ten tlak, tak se z toho tezko dostanu jinak, nez ze tu nohu povolim. Jinak bys pokracoval do kopce, coz spousta ‚carveru‘ s oblibou dela.. Souhlasim, ze je jedno jestli jedes na jedne lyzi nebo na dvou, ale ta pomoc -impulz/odraz z vnitrni je take zasadni, abych tam mol skocit tu sipku do dalsiho oblouku… (u Racemana to bylo krasne videt, primo ukazkovy prechod) No v zertu, proste kdyby sme se o tom bavili dva u piva, tak proc ne, protoze si ty informace muzeme navzajem vymnenovat a oba budem spokojeni.. Ale jo, beru zpet. Ja se tu taky dozvim spoustu noveho a zajimaveho zadarmo, to je pravda… Ja tu jsem chvili, tak sem nevedel jak to tu chodi.. ..(nedavno jsem psal pravnikovi o radu, a on ze mi zadarmo neodpovi..)

>> #40, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 20:28:19

Jo souhlasim, ale proč se o tom nepobavit když je to zábavné a minimálně se najde určitě pár lidí který by to mohlo zajímat. Tak mi teď napadlo že kdyby se mi někdo zeptal v jakym poměru zatěžuju lyže tak bych mu nedokázal odpovědět (to je ale možná tím že jsem lyžařskou veřejností nepřijatelnej barbar jezdící převážně na SL a tam prostě není čas ptát se kdo je kdo)…

>> #34, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 19:54:29

Me to smrdi potrebou definovat termin „zatizena lyze“. Jaka lyze je zatizena, pokud prehranuji pomoci (leteckeho) reboundu?

Pokud nekdo bude tvrdit, ze neni zatizena zadna (kdyz uz lyze prechazi z oblouku do oblouku vzduchem), tak bych argumentoval zminenym lyzarem jedoucim po jedne noze, ze ten po te jedne prehranuje obdobne (tj. nadlehcenim, i kdyz treba ne takovym, ze ta lyze poleti vzduchem). A podle stejne logiky bych pak toto aplikoval i na nekoho, kdo jede po obou.

>> #41, Hreben, 15. 12. 2013 20:38:53

Jinak bys pokracoval do kopce, coz spousta ‚carveru‘ s oblibou dela.. V podstatě na něco podobnýho jsem se na začátku snažit upozornit. Odraz z vnitřní- tahle formulace je taky celkem nešťastná,těžko říct jak by dopadl někdo kdo by se opravdu odrazil,raději bych to viděl jako postupný přechod z vnější na vnitřní…

>> #41, Hreben, 15. 12. 2013 20:38:53

Mám za to, že třeba v navazovaných obloucích na SL nemusí být pokrčování nohy nutně tím hlavním impulzem zahájení přechodu přes lyže. A ani odraz od vnitřní. (Co odraz od ruky?) Vím, gymnastika na SL není lyžování … ale BFU jezdí většinou na lyžích podobných parametrů, proto si dovolím to sem zatáhnout.

Příklad: Pokud těsně za spádnicí krátkodobým aktivním pulzem zvětšíš odklon „nadoraz“ (tedy nikoliv jen víceméně pasivní kompenzace), tak se tělo zachová jako pružina. (Pro MPS: evokuje to pocit krátkého BOČNÍHO přisednutí ke svahu, je ale extrémně důležité přesné načasování). Pohyb tohoto „zhoupnutí“ následně při návratu od svahu pokračuje přes lyže, při dostatečné rychlosti jízdy klidně na téměř napnuté noze. Ostatně podobně se budou chovat i některé další techniky utahování konce oblouku, které jsme tady debatovali vloni.

Uznávám, jde o okrajovou záležitost, která navíc vyžaduje suchou přípravu. Podle mého průzkumu to z rekreačních lyžařů dají nasucho fyzicky tak 4,5 jedince ze 140–150 zkoumaných (gymnastky, tanečníci, boxeři, vrcholoví sportovci). Ostatní nemají dostatečně protažení, sílu a koordinaci ve zřídka používaných svalových skupinách, které jsou k tomu potřeba. (Cvik je rozhodně dalším adeptem na fotografickou dokumentaci.)

>> #45, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 21:03:11

Je mi asi jasný jaký zhoupnutí máš na mysli ,jen si nedovedu předtavit nasledné přehranění bez povolení vnější nohy a tím pokračuje přes lyže myslíš do protipolohy? Ten cvik na sucho by mě hodně zajímal!!!

>> #46, MPS, 15. 12. 2013 21:30:51

(Jde to, jenom je hodně nepříjemné to kopnutí reboundem do natažených nohou. A také je pak problém dostat se rychle na novou vnější.)

Cvik určitě znáš, není to nic nového ani světoborného: sedneš si do pozice Ted Ligety. Budeš tedy mít pravou nohu nataženou vedle sebe, levou pokrčenou tak, abys měl chodidlo rovnoběžně s pravým, ale pod kolenem pravé nohy. Srovnáš pánev do ± frontální polohy. Opřeš se o levou ruku a s oporou jen o pravou nohu (palcovou hranu) se proti ní vzepřeš tak, abys zvedl pánev i s pokrčenou levou nohou cca 5–10 cm nad zem. Budeš mít tedy v kontaktu se zemí jen palcovou hranu pravé nohy a dlaň levé ruky. Následně se spustíš zpátky těsně nad podlahu a zdvih opakuješ. Pak totéž na druhou stranu.
Pokud Ti to přijde málo, můžeš začít podkládat pravou nohu aby byla výš. Třeba Dali to dá i s nohou na hraně stolu, tedy hlavou dolů.

[V tomto cviku se dá pěkně demonstrovat ošidnost pozice „vzadu“ ve spojení s protirotací, kdy se při předsunutí vnitřní (levé) nohy vyvrátíš tak, že budeš na patě opěrné (pravé) nohy a špičku budeš mít ve vzduchu.]

>> #41, Hreben, 15. 12. 2013 20:38:53

Jestli to nebude tím, že sr tím živí a jemu zadarmo také nikdo nic nedá, ale s kolegy se třeba o problému zadarmo klidně pobaví.

>> #46, MPS, 15. 12. 2013 21:30:51

>> #47, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 22:22:31

Dali to dá i s nohou na stole, někdo se ani nenadzvedne 

>> #47, ˘Ö˘Krab, 15. 12. 2013 22:22:31 A v čem spatřuješ výhody a nevýhody tohoto způsobu přehranění,kromě toho dostat se rychle na vnější(občas se mě i při jiném zpusobu přehranění stane že dopadnu nejprve na vnitřní která se tam blbě připlete). Jinak abych pravdu řek, tenhle cvik sem neznal,něco podobnýho sem jel izolovaně na strojích,tam ale nezapojuješ celý tělo jako při tomto provedení což je blbý. Teď sem to zkoušel a docela to dává,lepší mi přijde mít tu nohu podloženou cca tělo v rovině v neutrální poloze pak to lze tahnout z vynožení kam až to pustí(rěkl bych že je dobrý umět zabrat z krajních poloh),zkoušel jsem to i s nohou na stole,ale tam už je poměrně velkej tlak na ruku a kyčel mě stejně nepustí do takovýho vynožení abych tuhle polohu efektivně využil.Zítra to musim zkusit na TRX tam to bude ještě efektivnější tím jak noha nebude mít pevnou oporu.Co udělá Dali sem viděl na vlasní oči-fakt našláplej frajer.

>> #49, Krabice, 15. 12. 2013 23:56:50

Jo tomu věřim,spoustu lidí má úplně zkreslený představy o tom co znamená bejt ve formě .

>> #50, MPS, 16. 12. 2013 00:23:28

Výhody skoro žádné, jen, že to jde. A třeba na SL se člověk s tímto vědomím snáze odskrčencuje, když si uvědomí, že může natáhnout nohy, nechat lyžovat pánev a lyže, netahá to pořád všechno svaly na nohou v přehnaném „závodním“ CU.

>> #19, MPS, 15. 12. 2013 10:06:20

No je otázka, co se myslí tím koncem oblouku… Pochopitelně když přehraňuju, tak musím přenést váhu. Ale jinak není zase až tak velký problém na vnější zahájit, to většina pokročilejších lyžařů dovede a v podstatě na to stačí jen myslet. Ale udržet se na vnější po celou dobu oblouku a ještě k tomu v náklonu, to už je jiná a téměř každý rekreační lyžař s tím má problém, včetně naprosté většiny tady prezentovaných videí. Více váhy na vnitřní v průěhu oblouku vede ke smyku, ztráty výšky a pomalejšímu přehranění. Na minutovém obřáku je to ztráta takových 6–7 vteřin.

I

>> #53, CzechSkier, 16. 12. 2013 07:59:39

Ale ale… Dosud jsem všemu asi rozuměla (snad-jak jen blondýna může).Tady jsem se poprvé zarazila abych se,opět,počase,zep­tala PROČ? – konečně diskuse o tom jak to asi funguje a to mě baví.

>> #54, sla-lom, 16. 12. 2013 09:46:31

Proč má většina rekreačních lyžařů v oblouku většinu váhy na vnitřní a proč je tak obtížné většinu váhy na vnější udržet? Protože je to přirozené. Zahájení oblouku na vnější přirozené je, pokud stojíš rovně a chceš se naklonit do strany, tak taky přeneseš váhu na vnější nohu a tím se začneš naklánět. Když chceš naklánění zastavit, přeneseš váhu na vnitřní nohu a naklánění zastavíš, je to přirozené a mozek to má zafixováno od dětství. Na lyžích je ale potřeba zastavit vklánění do oblouku jinak, většinou odklonem trupu, kterým se zvýší zahranění lyží a tím se zmenší poloměr oblouku a tím se zvýší odstředivá síla, která vklánění zastaví. Podle provedení, může, ale nemusí odklon způsobit zmenšení skutečného vklonění do oblouku a tím zastavení vklánění také podpořit.

Z toho vyplývá, že pokud lyžař lyžuje jen „přirozeně“ bez přemýšlení, skončí v nejstabilnějším postoji, což je klasické áčko s většinou váhy na vnitřní pod tělem, jako většina rekreačních lyžařů.

>> #53, CzechSkier, 16. 12. 2013 07:59:39 To co jsem napsal a na co si pak reagoval svou otázkou jsem se pak dále snažil objasnit- pročti a pokud nenalezneš společensky přijatelnou odpověď ptej se dál.Každý si samozřejmě může pod koncem oblouku představit trochu něco jiného stejně jako pod pokročilým lyžařem.
Více váhy na vnitřní v průěhu oblouku vede ke smyku, ztráty výšky a pomalejšímu přehranění. Na minutovém obřáku je to ztráta takových 6–7 vteřin. Tak tomuhle teda moc nerozumim.

>> #54, sla-lom, 16. 12. 2013 09:46:31

Sociálne inžinierstvo v praxi?A ak áno,tak dosť nevydarené.Ešte trochu potrénuj.Už minulú sezónu sme sa na tom s kámošom dobre bavili.

..ostatní,pardón za OT.

>> #56, MPS, 16. 12. 2013 20:31:05

To je jenom takové srovnání z praxe. Protože je to docela rozšířená chyba, tak se dá docela dobře porovnat časový rozdíl mezi těmi, kteří vyjedou celý oblouk po vnější a tím zbytkem.

I

>> #58, CzechSkier, 17. 12. 2013 01:23:05

Ok

>> #58, CzechSkier, 17. 12. 2013 01:23:05

Ano. V brankach vetsinou jeste nabobtnaji chyby, ktere lyzar dela pri volne jizde, tudiz i jezdeni po vnitrne. Protoze v brankach byva casto ledovato, vede jizda s odlehcenou vnejsi k sunuti se bokem ze svahu. Presne jak pise CzechSkier. Tu casovou ztratu taky muzu potvrdit a upresnil bych, ze to plati pro kategorii dobrych pokrocilych lyzaru, avsak bez zkusenosti z branek (neboli ti nejlepsi z bezne lyzujici verejnosti, vetsina instruktoru).