Silová a kondičná príprava lyžiara (strana: 12)

>> #330, jurol, 27. 10. 2020 17:03:52

Jasné, kľudne pre bike 180, beh 190 a lyže 200 – a chlap má 35 rokov kľudne…

>> #329, IIIvan, 27. 10. 2020 16:23:20

Tak určitě to není u každého stejné. O to mi ani nešlo. Jedno je ale jisté maximální tepovka s věkem klesá. To vidím u sebe. Měřák TF mám zhruba 25 let a je to tak nějak ± těch 25tepů. Před těma 25 rokama to šlo i kolem 210 teď už víc jak 185 nevytáhnu. 

>> #332, johnycek, 27. 10. 2020 18:27:44

No, starneš Honzo – ale na profilovej Snow fotke vyzeráš dobre 

Zmeraj si TF niekedy nejaký dlhší obrák/slalom(taký „na krev“-zo 3 kolá) a porovnaj si max oproti 3 kolám max behu a max biku(s rovnakým časom trvania), len tak pre zaujímavosť.

>> #333, IIIvan, 27. 10. 2020 18:38:14

Kdysi nás učili, že 1 kolo obřáku se rovná 400m v atletice. Z vlastní zkušenosti bych s tím souhlasil.

Dnes ma „vyprovokoval“ jeden známy k takej reflexii „čo je to zdravý“, lebo v poslednej dobe sa moc ľudí oháňa vetou „ja som zdravý, tak by ma tá korona nemala dodrbať“.

Akí ľudia mi to hovoria? Typicky chlap 40+, výška 180cm, hmotnosť 100kg, všeobecne zavalitý, a obvod pása tak 115cm. Občas niečo športuje(niektorí aj hooodne) a hodne pracuje a je furt vo švungu.

Na tému „práca a stres“ hovorí „mňa to baví vybavovať veci a to ani nie je stres“(v zmysle „veď ja nie som nejaká vystresovaná ženská, ale konám s rozvahou apod.“). Omyl pane! Stres je určitá reakcia nervového systému, ktorou reaguje na nejakú „potrebu konať“ štýlu „udri alebo uteč“.

Znamená to aktivizovať následne X telesných podsystémov(napr. tlak a tep krvi, produkciu rôznych hormónov…) – možno si niekto spomenie na Jin a Jang spred 2 rokov alias sympatikum a parasympatikum(pre tunajšie účely to stačí zjednodušiť na takéto dve časti, ale pre hnidopichov uznávam, že problematika je obsiahlejšia).

Alebo – jednoduchšie a polopate – psychika(ako marker nervovej aktivity a rovnováhy) a jej vypätie znamená, že človek si berie „z rezerv“. Dlhodobé pracovné vypätie a absencia účinného mechanizmu kompenzácie znamená, že v dlhšom horizonte ničí funkčnosť ostatných telesných systémov(nenápadne, ale isto).

O detailoch, že ktoré hormóny čo potláčajú alebo ako kde vzniká zápalová reakcia(zánět) nie je potrebné rozpisovať, len by som stav dlhodobého stresu popísal – NIE si zdravý, človeče. A kľudne by som dodal expresívne niečo o jednej nohe v hrobe(hlavne s ohľadom na kardiovaskulárny systém).

Častá námietka „aktívny športovec“ – nie, jedná sa u kumuláciu, ty síce docieliš dočasný dobrý pocit(endorfíny atď.), ale neustále to telo a hlavu preťažuješ. Treba proste niečo viac(hlavne dostatočne spať a k tomu rôzne relaxačné techniky – dýchacie, strečingové, fyzio release „uzlíčkov“ apod.) – to všetko na DENNEJ báze ako protiváhu dennej dávky stresu v práci.

A ten stres nie je len tá „viditeľne negatívna“ zložka, že Ťa rozčuľujú šéfovia, ale už samotná existencia nejakej duševnej alebo fyzickej aktivity a dlhá doba jej trvania(dni, mesiace…). Kľúčový pojem je pri tom KUMULÁCIA.

Ďalšie „maslo“ toho vzorového „zdravého chlapa“ je ten obvod pása. „Veď to je normálne, aby mal chlap trochu brucho!“. Ja fakt nemyslím ozaj veľké brucho, ale takú bežnú „normu“, takí sa ani nepovažujú sami seba, že majú niečo navyše ani ich okolie.

Vo vedľajšom vlákne som citoval niečo o „strete dvoch epidémii“, kde epidémia corony ukázala pravú tvár epidémie obezity. Znovu, na rôzne „chemické“ a fyziologické detaily tu nie je miesto, ale tá masa na bruchu má významne negatívny vplyv na viaceré systémy tela.

Chronické choroby naberajú celosvetovo na sile, treba sa na ne dívať optikou celkovej PLNEJ funkčnosti všetkých systémov súčasne. Myslím, že aj medzinárodná definícia pojmu „zdravie“ neznie „len neprítomnosť choroby“, ale má širší význam.

Ale to len tak na okraj, kľudne to môže niekto považovať za nesúrodý blábol grafomana 

Možno sa aspoň niekto zamyslí, či je ozaj zdravý v tom plnom slova zmysle a či je dobré čakať, kým sa dostane do „spárov“ zdravotnícke systému, ktorý je jednak preťažený a aj väčšinou rieši už len nejak následky a nie príčiny(a občas už aj neskoro)…

Kecy o „zlej genetike“, „priberaní z vody“ alebo „môj dedo fajčil 2 krabičky denne a dožil sa…“, „kolega športoval a aj tak dostal infarkt“ apod. moc neberiem, takisto o „nemám čas“ – ja viem, som zlý, ale ja za to nemôžem, vraj to je touto dobou, v diskusiách všeobecne rastie agresivita apod. 

>> #335, IIIvan, 28. 10. 2020 20:53:59

Měl jsem výpadek 5 měsíců. Začal jsem cvičit polovinou rozsahu než když jsem musel přerušit, v mezidobí jsem docela hodně chodil, nepřibral jsem vůbec a co dělá TF je hotová katastrofa. Samozřejmě se to vrátí do normálu ale chci tím říct, že na měřitelných hodnotách vidím jak je nicnedělání zdravotně riskantní. Na druhou stranu vidím na starých příbuzných z mé i manželčiny strany, že medikace dokáže fakt zázraky. Otázka je víc kvalita života než délka dožití.

>> #330, jurol, 27. 10. 2020 17:03:52

To bych potřeboval vysvětlit. 1 člověk má několik maximálek pro různou aktivitu? 

>> #333, IIIvan, 27. 10. 2020 18:38:14

Dík za uklidnění . Já jsem ale nemyslel maximálku dosaženou na měřáku. To podle mě není maximální tepová frekvence dle měření u specialisty dochtora a její následné stanovení. To je pouze hodnota kterou jsi schopnej dosáhnout a věř, že ti tu svojí řekněme nejvyšší možnou hodnotu dosáhnu při každém pohybu (kolo, běh, lyže, tenis,…), když se budu snažit.

>> #336, Martin47, 28. 10. 2020 22:29:23

Otázka je víc kvalita života než délka dožití. jj

>> #337, johnycek, 29. 10. 2020 09:12:40

Pýtaš sa síce jura, ale áno, 1 človek môže mať pri rôznej aktivite rôznu maximálku(viď príspevok 331-myslený vážne). Lyžiari zo sveťáku majú laborátorne na bike ergometri dajme tomu 195bpm a v závode kľudne 205(pred dvoami rokmi som v tomto vlákne dával konkrétne zdroje). Aj medzi bikom a behom bývajú rozdiely.

>> #338, johnycek, 29. 10. 2020 09:19:14

Tuto bola o tom zmienka:

https://snow.cz/…va-lyziara/6#…

>> #337, johnycek, 29. 10. 2020 09:12:40

IIIvan ti už odpovedal a je to tak, je rozdiel napríklad medzi behom na atletickom ováli, horským behom a MTB nehovoriac o aktivitách vo vyšších nadmorských výškach.

>> #340, IIIvan, 29. 10. 2020 09:34:24

>> #342, jurol, 29. 10. 2020 09:55:45

cca před 10lety mi u sportovního dochtora změřili maximální tepovou frekvenci 184 bpm. Mám to v papírech (jen tak mimochodem pro 3íčko – VO2max 75). Jo a já jsem při tom testu jel i bpm 195. Tak proč mi tam proboha nedal těch 195? A dal mi tam 184??

>> #343, johnycek, 29. 10. 2020 11:36:47

Tak proč mi tam proboha nedal těch 195? A dal mi tam 184??

Spýtaj sa dochtora A nie je ten údaj 184 niečo iné?(ak máš, tak pozri správu/zápis)

>> #344, IIIvan, 29. 10. 2020 11:47:23

Bohužel už je v důchodu. . Teď jsem na to koukal a max TF 184? No vono je to teď už asi jedno. Žil jsem v tom, že maximálka neznamená maximálně změřená hodnota BPM, ale že je tam nějaká spojitost s poklesem výkonu po této dochtorem změřené maximálce, i když BPM může ještě stoupat(výkon už nikoliv).

>> #345, johnycek, 29. 10. 2020 12:15:40

Áno, tak nejak – TF ešte rastie, výkon nie, takže asi to 184 bola hranica kedy máš max výkon. Vidíš, musím nájsť svoje meranie spred 10 rokov, možno ma niečo ešte napadne.

>> #343, johnycek, 29. 10. 2020 11:36:47

Maximálka je tá frekvencia, ktorá by mal pre teba byť pri danej aktivite (pre ktorú bola určená) tá stop hodnota od ktorej sa odvíjajú jednotlivé tréningové zóny.

EDIT: Sú aj dáke empirické metódy ako túto hodnotu určiť svojpomocne, napr. intervalovým behom do kopca.

>> #347, jurol, 29. 10. 2020 16:44:34

Tak to je hezky napsáno. Ale kolik to je? Je to hodnota maximálně dosažené frekvence nebo hodnota po které ti nestoupá výkon nebo nějaká úplně jiná hodnota?

Jo a taky pořád nechápu proč by měl mít člověk jinou maximálku pro různé sporty? Co jsem se dočetl tak je to dáno každému od přírody a trénovat se to nijak nedá. Něco jinýho je klidovka, tam je ta spojitost mezi trénovaností a poklesem jasně daná.

>> #348, johnycek, 30. 10. 2020 13:19:32

Ako môžeme zhodnotiť objektívne, čo za číslo ti namerali, keď máme len samotné číslo? Myslím, že je to hodnota, pri ktorej si dosiahol maximálny výkon alebo VO2max…

Znovu k tej otázke „ako môže byť TFmax rôzna pri rôznych športoch?“ – preto som dal ten link z r.2018…

>> #348, johnycek, 30. 10. 2020 13:19:32

Je to maximálna frekvencia ktorú dosiahneš pri danej aktivite. A tá je na bicykli a pri behu iné.

Vyskúšaj.

>> #348, johnycek, 30. 10. 2020 13:19:32

Abys to pochopil, musíš porovnat dva hodně odlišné sporty z hlediska zátěže. třeba stolní tenis a veslování. Tam je úplně jasné, že při veslování se dostaneš na maximálku, které při pinci nikdy nemůžeš dosáhnout. A tak je to prakticky se všemi sporty. Samozřejmě jsou sporty, kde ty rozdíly budou minimální.

>> #351, Martin47, 31. 10. 2020 07:28:33

Proč by si nemohl dosáhnout v pinci stejnou hodnotu TFmax jako při veslování? Když mi tvrdíš, že to srdce dokáže tepat při veslování rychleji, tak proč bych ho nemohl vybičovat i při pinci, když se budu hoodně snažit? Možná to bude trvat déle než při tom veslování, ale nakonec by se to mohlo podařit. U sebe například mám vyzkoušeno, že na kole a při běhu to mám ± stejně. Jediný rozdíl je v tom, že když běžím tak tepovku mám rozhodně vyšší průměr než při jízdě na kole. Nezpochybňuji, že nekteré sporty jsou daleko zátěžovejší pro oŕganismus a na tu řekněme maximálku se dostaneš daleko rychleji než v jiných sportech.

>> #352, johnycek, 31. 10. 2020 09:41:58

Nevím, nejsem odborník, jen mě to napadlo jako příklad. nemusí to být pravda.

>> #352, johnycek, 31. 10. 2020 09:41:58

U sebe například mám vyzkoušeno, že na kole a při běhu to mám ± stejně.

Merania ukazujú že to ± je pri behu a cyklistike cca. 10–15 úderov za minútu čo je pri maximálke 180 5,5 až 8,3 %

Zase sme pri štatistike a jej interpetácii…

To že PRIEMERNE je to tak(rozdielna TFmax u daného jedinca pri rozdielnych aktivitách), neznamená že to tak MUSÍ byť u Honzu N. 

Mne sa moje TF max nezdava aj ked sedim a nic nerobim.

Len tak.

Mam to tak spravne?

caute Harry

>> #356, Harry, 31. 10. 2020 13:09:35

To je tým že sleduješ správy alebo diskusiu na Snow 

Chce to len pohárik/dva/tri/… červeného bez rušivých vplyvov.

>> #353, Martin47, 31. 10. 2020 10:22:05

A ještě jedna důležitá věc. Maximální tepová frekvence se může lišit u různých disciplín, nebo přesněji: u některých typů zátěže nedostanete srdce do úplně maximálních obrátek. Typické je to pro běh versus kolo. Pokud nejste vrcholoví cyklisté, Vaše tělo nedokáže srdce vytočit úplně do maxima při šlapání na kole, proto dosažená „maximálka“ bude o něco nižší než na běhu. Je to proto, že zapojujete méně svalových skupin, tudíž nejste v zátěži dostatečně efektivní pro možný maximální výkon Vašeho srdce. Je to ze stránek CARDIOLAB.

A z toho plyne za A: že maximálka srdce je jen jedna za B: maximálka pro různé sporty může být jiná. No to by se z toho jeden potento.. A z které té maximálky určovat pásma?

>> #359, johnycek, 01. 11. 2020 09:56:33

Z tej po B. Preto sa určuje pre konkrétnu aktivitu.