Je technika správná? (strana: 182)

>> #5429, Mirek, 16. 04. 2023 17:38:05

Ak som to dobre na „prví dobrou“ pochopil, tak je to OK, len je to podľa mňa moc komplikované vysvetlenie(pre väčšinu)… 

>> #5431, johnycek, 16. 04. 2023 17:52:08

To máš dobré otázky a praktické, ale obávam sa, že ešte neskončila teoretická rozprava 

>> #5433, IIIvan, 16. 04. 2023 17:55:29

Proto to nepíšu tady, ale u sebe na PC. Tentokrát to byl PP, protože jsem v něm dělal i obrázky. A ono mi to napíše, že jsem spam. 

>> #5432, IIIvan, 16. 04. 2023 17:54:28

Především bych docela rád, kdyby mi Mirek potvrdil, jestli tam nemám nějaký zásadní lapsus. Ze své zkušenosti vím, že intuice a fyzika se ne vždy kamarádí. Fyzika je prostě svině, a mám opravdu pocit, že Mirek se jí nepokouší intuitivně naroubovat na lyžování, jako my ostatní, ale prostě „ví“ o čem fyzika je.

Už to jednoducho popísal MPS aj ZB

MPS a ZB? řeší trochu jiné téma než já.
MPS a ZB? se vyjadřovali k zalomení.
Já jsem řešil především míchání „tlaku“ a „přítlaku“, a k zalomení jsem se vyjádřil jenom okrajově (a řekl bych že se se ZB v tom nerozcházím, no a MPS píše spíš v hádankách, takže tam nevím)

>> #5437, slowthinker, 16. 04. 2023 18:05:40

Iné téma? No, myslím, že treba reagovať na tému: a tou bol „tlak versus prítlak“…a „zalomenie“(dávam radšej už všetko do úvodzoviek, lebo za chvíľu príde pre zmenu nejaký Fastthinker a chytí sa niečoho vymazaného a povie „ja si pod pojmom zalomenie predstavujem niečo iné…“ a budeme definovať do konca sveta) bolo použité práve kvôli vysvetleniu toho „prítlaku“!

>> #5431, johnycek, 16. 04. 2023 17:52:08

No konečně můžu taky na něco reagovat. Jestliže vezmeme v úvahu, že tvůj závěr je správný. Jak to prakricky udělat tzn na začátku se do toho opřít a na konci povolit? A co mezi tim dělat?

Nejsem asi ta pravá osoba, která by měla cokoli radit. 

Intuitivně to pociťuju tak, že na začátku „hodím tělo dovnitř oblouku“ a „dám nohama ránu“. (Ale řekl bych, že to dělám abych vůbec zatočil, ne že bych si uvědomoval že teď je nejlepší okamžik prásknout do koní aniž by mi to ustřelilo)
Uprostřed nic neřeším, a prostě jedu.
Na konci lyže nějak nadlehčím (přitáhnu je k tělu, nebo se před tím odrazím … ale odražení se by teoreticky mělo být rizikovou záležitostí?), ale tam je to asi přirozené, na konci už člověk chce nadlehčit před přehraněním.

>> #5438, IIIvan, 16. 04. 2023 18:13:43

Souhlas, soustřeďme se primárně na „tlak“ vs „přítlak“.

Predstav(me) si teda(kresliť sa mi fakt nechce a stačí nejaký kiks počas kreslenia môjho surrealistického realizmu a bude to v háji a len sa naseriem ) TRI rôzne situácie , na ktorý možno(!) vysvetlím aspoň trochu o tom „prítlaku“ a prečo som spomínal „bumerang“:

Máme lyžiara, ktorý jazdí v troch verziách(podložku zanedbajme, povedzme si že je furt tá istá, aj uhol ZAHRANENIE je rovnaký napr. 45 stupňov):

1. čisto len náklon do strany(pevné celé telo). Tj. to je ten príklad s rovnou tyčou obrazne. Asi je jasné, že ťažisko je KOLMÉ voči rovine naklopenej lyže a výsledná sila do lyže je teda tiež kolmá na rovinu naklopenej lyže.

Toto je prípad, kedy je „tlak“ najväčší a možnosť prehnúť lyžu je najvyššia(zaned­bajme torzné „krútenie“ nech to moc nekomplikujeme, nechajme len jednu rovinu).

2. „zalomenie“ von z oblúku(klasické ako má byť). To je ten príklad s „bumerangom“, kde je ťažisko mimo hmoty bumerangu(v lufte). Asi máloktorý lyžiar sa dokáže tak zalomiť, aby bolo jeho ťažisko úplne mimo tela, takže reálne je ťažisko niekde vo „vnější kyčli“.

Výsledná sila od tela lyžiara pôsobí do lyže vždy od ťažiska, takže v tomto druhom prípade nebude sila kolmá na lyžu, ale výslednica bude „tlačiť“ lyžu viac na „dno ryhy v snehu“, čo pomôže držaniu lyže, aby nevyletela z ryhy smerom von(z oblúku). Je to zrozumiteľné?

3. „zalomeni“ opačné(trup viac naklonený do vnútra oblúku ako dolné končatina). Trochu zvláštny prípad možno, ale je to k videniu dosť často na svahoch a použíjem to práve na vysvetlenie negatíva z hľadiska „prítlaku“. „Bumerang“ je teda opačne otočený ako v príklade 2(toto sa snáď dá predstaviť každému tie body 1,2,3 aj bez kreslenia).

Ťažisko je v tomto prípade č.3 u bumerangu „pod ním“(mimo hmoty telesa v lufte), u reálneho lyžiara niekde vo „vnitřní kyčli“. Ok?

No a čo nám to spraví s „prítlakom“? Pripomínam, že uhol zahranenia lyže je vo všetkých 3 prípadoch rovnaký. Keďže výsledná sila pre všetky tie tlaky a prítlaky ide od ťažiska, tak si to treba predstaviť: lyža má svoju ryhu v ktorej ide, zhodnú podľa toho uhla zahranenia(styčná vonkajšia plocha ryhy lícuje so sklznicou).

Na obrázku je znázornený zjednodušene ten bod 3(opačné zalomenie). Sila ide viac „skoro rovnobežne“ so snehom smerom von z oblúku a „nedopadá“ na lyžu kolmo, ale zošikma. Táto „konštelácia“(uhol zahranenie lyže versus smer sily od ťažiska) spôsobí, že lyža bude mať „tendenciu“ „vyklouznout“ ven z ryhy(von z oblúku do strany) – dá sa to takto predstaviť a pochopiť, Slowe??

Takže rekapitulácia tých troch prípadov z „praktického“ hľadiska(čo to spôsobí pre správanie lyže):

1. čistý náklon – max. potenciál pre prehnutie lyže a „tlak.“
2. správne zalomenie(ramená von z oblúku) – zvýšenie „prítlaku“, lyža bude lepšie držať v „hraničných situáciach“, napríklad na ľade.
3. nesprávne zalomenie(ramena viac naklonené do oblúku ako nohy) – strata „prítlaku“, lyže „vyjede ven z kolejí“(u tu­ristov na mäkkom snehu to nevadí, lyže nejako šmýkajú do strany, psi štekajú a karavána ide ďalej. Táto metóda je ale dosť nevhodná na ľad 

(V posledních 2 dnech se tu objevila nějaká podtémata na která bych chtěl zareagovat, ale nechci tuto diskuzi štěpit, takže si počkám až se vyřeší co se řeší teď, a pak se k těm podtématům vrátím.)

>> #5441, IIIvan, 16. 04. 2023 18:40:45

uložím si to tu a doplním aj s obrázkom

snow.cz občas krade moje texty při odesílání, už raději delší texty píšu externě

>> #5441, IIIvan, 16. 04. 2023 18:40:45

Dobře vysvětluješ, dobře se mi sledují tvé myšlenkové pochody. (Já zřejmě vysvětluji poněkud hůře, tak se klidně ptej co je na mých obrázcích 1 až 3 nejasné.)
Mám toho víc na komentování, ale budu našlapovat pomalu a opatrně abych diskuzi nedrobil.

Nejprve mám zásadní otázku: pořád jsi nevysvětlil co myslíš „přítlakem“. Shodneme se zřejmě na tom, že je to síla; popiš tedy její vektor.

Já jsem svůj „přítlak“ popsal v Obrázku 2, a Mirek zřejmě „přítlak“ chápe stejně: „Pokud přítlak bereme jako složku síly, působící od lyžaře kolmo na podložku…“
Chápeš přítlak stejně nebo jinak?

>> #5443, slowthinker, 16. 04. 2023 19:14:29

Dobře vysvětluješ, dobře se mi sledují tvé myšlenkové pochody

To len vtedy keď nepíšem príspevok súčasne s bojom s laserovými mečmi s dvoma škôlkármi Ale díky za pochvalu…

popiš tedy její vektor

Áno, samozrejme, je to sila(ako fyzikálna veličina, ktorá má svoj smer a veľkosť), keďže „tlak“ je len lyžiarská dlhoročná hatmatilka(a potom máme aj v našich končinách odborné články autorít na tému „tlak je sila delené plocha“, aj keď neviem aký to má súvis s jazdou po hrane).

Vektor výslednej sily(sústava lyžiar+boty+ly­že+sneh samozrejme) ide VŽDY z ťažiska lyžiara smerom do kontaktnej hrany. SNEH(sily sú vždy vo dvojiciach proti sebe) deformuje lyžu, tá sa prehýba v závislosti od typu snehu, jej výrobných vlastností a takého detailu, že „ako na tom ten lyžiar stojí“(zmenou postoja vplyvňuje totiž polohu ťažiska a rôznych iných fuj fyzikálnych parametrov o ktorých radšej nedebatujme).

Predstav si tú ryhu úplne detailne pri prípade „správne zalomenie“ a pre lepšiu predstavovosť nejaký úplný extrém zalomenia(90 stup­nov do strany) a nakresli si to aj s pozíciou ťažiska a kam smeruje výslednica síl a máš snáď odpoveď…

Detailnejšie by sme museli kresliť zložité obrázky s rozkladom viacerých síl(skladanie vektorov), možno aj v „3D“ a to s ami nechce ani náhodou riešiť cez písmenká. Jednoducho laicky: prítlak je niečo čo drží lyžu v ryhe aby „nevyjela ven z oblouku“ ako v prípade opačného zalomenia 

>> #5444, IIIvan, 16. 04. 2023 19:31:46

Jsem tě minule moc pochválil, teď jsem zmatený

Vektor výslednej sily(sústava lyžiar+boty+ly­že+sneh samozrejme) ide VŽDY z ťažiska lyžiara smerom do kontaktnej hrany.

Ale toto snad není „přítlak“, toto je to čemu říkáme „tlak“ a je to síla G+F na mém „Obrázku 1“. Souhlas?
Mně teda přijde, že pro tebe je „tlak“ a „přítlak“ to samé?

A zeptám se ještě jednou:

Já jsem svůj „přítlak“ popsal v Obrázku 2, a Mirek zřejmě „přítlak“ chápe stejně: „Pokud přítlak bereme jako složku síly, působící od lyžaře kolmo na podložku…“ Chápeš přítlak stejně …?

>> #5446, slowthinker, 16. 04. 2023 20:00:12

rozklad síl ti nič nehovorí? nakresli si všetky tie 3 prípady čo som zmienil rozklad síl na gravitačnú zložku a odstredivku a porovnaj si ich veľkosť a smer v každom prípade…tvoje dnešné príspevky(pred mojim príspevkom 5441) už ale nejako nejdem znovu čítať, porovnávať s Mirkovými a čo ja viem čo…

tiež už by som radšej ako Johnycek prešiel radšej k praktickým dôsledkom toho, čo spomínal v p.5431. Ale koho to ešte baví toto nech píše 

>> #5447, IIIvan, 16. 04. 2023 20:24:13

Používá se tu často termín „přítlak“, a pokud jím každý myslí něco jiného, pak taková debata asi nemá moc smysl.

nakresli si všetky tie 3 prípady čo som zmienil rozklad síl na gravitačnú zložku a odstredivku a porovnaj si ich veľkosť a smer v každom prípade

Stačí mi rozebrat případ 2, „správné“ zalomení:
Přítlak je tedy co? a) gravitační síla, b) odstředivá síla c) jejich součet d) něco jiného?

Co je to přítlak -( oblouk, MPS)
Tak abychom se všichni nějak domluvili, o čem mluvíme:

Oblouk „přítlak“ používá, ale zatím od něj nemám vysvětlení co tím myslí:

>> #5417, oblouk, 15. 04. 2023 20:36:51

koneckonců přesně tento případ nedostatečného přítlaku díky chronické absenci zalomení „šahače“ jsme v tomto vlákně docela detailně probírali nedávno.

MPS tu „přítlak“ vysvětloval

>> #5404, MPS, 15. 04. 2023 18:01:39

O co tu jde je úhel ve kterém síla – tlak vůči podložce po které se předmět v oblouku pohybuje na tento předmět působí ve smyslu optimálního přítlaku – adheze předmětu vůči podložce po které se předmět v oblouku pohybuje 

… tak se jenom ujistím, jestli jsem to pochopil správně: přítlak je tedy síla, kterou soustava lyžař+lyže tlačí kolmo do podložky (a odpovídá to tedy mému Obrázku 2)?

Problém je, že ty přítlaky jsou dva, první z celkového pohledu lyže na pistě a druhý, lyže v už vytvořené drážce. Každý z těchto případů je jiný a má vliv na něco jiného.

První případ je na Obr 3. Z obrázku plyne, že přítlak závisí jen na sklonu svahu, čím je svah prudší, tím je přítlak menší. Tečná síla, tj. síla, která se snaží lyži dostat do smyku, se rovná součtu odstředivé síly a tečné složky tíhy. Pokud jsou lyže nad lyžařem, skutečně se tíhová složka odečítá od síly odstředivé, jak píše slowthinker. Pro jednoduchost jsem kreslil jen jízdu čistě po vnější lyži, při jízdě po obou lyžích se účinky rozdělí do obou lyží v poměru jejich zatížení.

Druhý případ je na Obr 4. Z něj vyplývá, že přítlak je v tomto případě závislý pouze na poměru úhlu vklonění a úhlu zahranění. Lyže do smyku půjdou, pokud zahranění lyže bude menší než skutečné vklonění lyžaře do oblouku, protože tečná síla bude směřovat obráceně než na Obr 4 a bude lyži vytlačovat z drážky až z ní lyže „vyskočí“. Lyže půjdou do smyku také v případě, že síla do lyže způsobí utržení drážky, ve které lyže jede.

>> #5449, slowthinker, 16. 04. 2023 22:22:17

Pro praxi vůbec není třeba to celé tolik komplikovat. Z lyžaře do lyže jdou nějaké síly – (pominu jako zanedbatelné deformace lyží a povrchu). Těch sil si mohu vymyslet xx – např gravitační (jediná je konstantní) + odstředivá + dostředivá + pohybová + třecí + přítlaková + výtlaková + … – můžu jim říkat složky výslednice sil – ano?

Proč si je vymýšlím? Protože vím, že pro dosažení rovnováhy budu potřebovat vždy v nějakém směru sílu a směr přidat nebo ubrat a potřebuju zjistit velikost a směr svého úsilí. No a tak MPS na nás vytáhl přítlak – jako jednu důležitou složku mnoha proměnlivých sil. Nejjednodušší je představit si přítlak jako sílu kolmou k povrchu.

Když je všechno v pořádku, jsou všechny síly v rovnováze se všemi silami stejné velikosti a opačného směru. Zavodák se snaží dělat vše pro to, aby co nejméně bránil působení síly pohybové.

Buďme v rovnováze!

>> #5450, Mirek, 16. 04. 2023 23:38:24

Přihodím pár poznámek.

_____________­______________
Na (prvním) obrázku 3 je značná přehršel sil, tak je rozdělím aby to někoho nemátlo:
Síly, které působí na lyžaře: tíha a odstředivá síla.
Lyžař tyto síly přenáší na podložku ve formě přítlaku a tečné síly.

_____________­______________
K obrázku 4: Místo „síla do lyže“ by tam mělo být „síla kterou lyže působí do drážky“. To je ta podstatná síla; síla kterou lyžař působí do lyže je dobrá jenom k tomu, že se přenese dál a umožní právě vznik síly, kterou lyže působí do drážky.

_____________­______________
A ještě bych vypíchl zajímavou dualitu:
a) v obrázku 3 řešíme sílu, kterou lyže působí do svahu
b) v obrázku 4 řešíme sílu, kterou lyže působí do drážky

V situaci a) musí tato síla být směrovaná ve smyslu příklonu, protože je třeba vyrovnat odstředivou sílu. Proto tečná složka této síly vždy působí smykově.
V situaci b) už může tato síla být směrovaná ve smyslu odklonu. Pak tečná složka této síly působí antismykově=pří­tlakově.

>> #5451, oblouk, 17. 04. 2023 07:55:38

Těch sil si mohu vymyslet xx – např gravitační (jediná je konstantní) + odstředivá + dostředivá + pohybová + třecí + přítlaková + výtlaková +

Takhle jednoduché to není. Vždycky je třeba si uvědomit, na co která síla působí.
Například odstředivou silou působí lyžař na svah, zatímco dostředivou silou působí svah na lyžaře. Jedna síla je akce, druhá reakce.

A sil není xx, síly jsou vždy jasně dané. Všimni si mého rozdělení sil v předchozím příspěvku, věta začíná
Na (prvním) obrázku 3 je značná přehršel sil, tak je rozdělím aby to někoho nemátlo …

No a tak MPS na nás vytáhl přítlak – jako jednu důležitou složku mnoha proměnlivých sil. Nejjednodušší je představit si přítlak jako sílu kolmou k povrchu.

Ano, zřejmě i MPS myslel přítlak jako sílu kolmou k povrchu.
Přečti si ale #5450 od Mirka, kde uvedl všechny „přítlaky“ na pravou míru:
Ten přítlak, o kterém mluvíte ty a MPS („obrázek 3“ od Mirka), nemá s odkloněním lyžaře souvislost, ale přítlak v „obrázku 4“ ano.

>> #5450, Mirek, 16. 04. 2023 23:38:24

Soustřeď se pouze na přítlak co by mohl mít co dočinění se zvýšením adheze – to je to oč tu celou dobu běží 

>> #5452, slowthinker, 17. 04. 2023 08:33:18

Skoro bych řekl že začínáš jít správným šměrem

>> #5453, slowthinker, 17. 04. 2023 08:45:02

Ano, zřejmě i MPS myslel přítlak jako sílu kolmou k povrchu.

Nechci to víc zamotávat, ale vlastně i ta kolmost může být zavádějící ( ve finále se tento úhel může mírně lišit) operoval bych pouze se směřováním pro vyvolání maximální adheze 

>> #5455, MPS, 17. 04. 2023 08:51:54

Skoro bych řekl že začínáš jít správným šměrem

Já ano, mně tato diskuze mnohé osvětlila. U tebe bych o tom ale pochyboval 

>> #5457, slowthinker, 17. 04. 2023 09:09:57

To mě nepřekvapuje

>> #5450, Mirek, 16. 04. 2023 23:38:24

Druhý případ je na Obr 4. Z něj vyplývá, že přítlak je v tomto případě závislý pouze na poměru úhlu vklonění a úhlu zahranění. Lyže do smyku půjdou, pokud zahranění lyže bude menší než skutečné vklonění lyžaře do oblouku, protože tečná síla bude směřovat obráceně než na Obr 4 a bude lyži vytlačovat z drážky až z ní lyže „vyskočí“. Lyže půjdou do smyku také v případě, že síla do lyže způsobí utržení drážky, ve které lyže jede.

Áno, toto je ono čo mám na mysli ja a asi teda aj MPS a Oblouk. Lenže málokto dostatočne vníma ten rozdiel: čo je to „uhol vklonenia“ versus „uhol zahranenia“(ich vzájomnú odchýlku), lebo veľká časť ľudí si myslí, že je to isté – nie je, len v prípade „čistého/neza­lomeného“ náklonu…a sme pritom slávnom ťažisku, čo je premenlivý virtuálny bod a nie nejaká fixná anatomická časť tela.

Mám dakde sken LeMastera na druhom PC, kde to bolo znázornené, ale to je vedľajšie. Pre prax ide o ten rozdiel, že na nejakom type povrchu sa v danej fáze oblúku človek ešte v pohode udrží v ryhe pri danom uhle zahranenia aj pri "čistom náklone(nezalomený) a na inom povrchu v danom momente/fáze lyža šmykne von(a preto tam musí zalomiť, aby zvýšil ten prítlak).

Ešte ma napadlo možno kacírska otázka – ako si kto predstavuje „zalomenie“, jeho vykonanie v praxi: úvodná fáza(spoločná pre nasled. body A a B) – po prehranení vykoná jazdec čistý náklon(nezalomený) do 45 stupňov.

A – uhol zahranenia ostáva stále 45st.(tj. nohy už nemenia svoj náklon voči svahu) a vykloní sa trup von z oblúku.

B – z východzej pozície sa „zhupne“ panva ešte viac dolu(do vnútra oblúku), pričom hlava už nepokračuje v "páde do oblúku.

(neriešim kombinácie týchto dvoch bodov alebo niečo iné – toto je čisto pre jasné odlíšenie princípov, tedy „výhradne A alebo B“).

EDIT(nielen pre wayback experta):

Toto s tým praktickým vykonaním zalomenia nám potom pomôže popísať, že ako sa mení tá „tečná“ sila, ako odstredivá a čo to má za následok…

>> #5439, slowthinker, 16. 04. 2023 18:22:31

Takže poďme na nejaké praktické dôsledky stručne, čo si popísal:

1. fáza oblúku:

na začátku „hodím tělo dovnitř oblouku“ a „dám nohama ránu“. (Ale řekl bych, že to dělám abych vůbec zatočil, ne že bych si uvědomoval že teď je nejlepší okamžik prásknout do koní aniž by mi to ustřelilo)

Odhliadnúc od na môj vkus dosť intuitívneho popisu tomu snáď rozumiem čo chceš povedať.

Otázne je o akom type oblúku je reč…tu sa obvykle rozoberá vrcholná forma on piste, tzv. race oblúk, kde jazdec všetky pohyby(a tiež aj „ne-pohyby“ v podobe izometrickej svalovej „práce“) podriaďuje(zjed­nodušene) svojej snahe o maximálne skrátenie rádiusu oblúku za dodržania čistej stopy(po hrane) – drifty atď. teraz nechajme bokom.

Ďalší text vzťahujem na jazdu na GS, na SL by tie „okamihy“ mohli pocitovo príliš splývať. Pri tomto type oblúku tá „rána nohami“ je dosť opozdená, stačí si pozrieť ryhy po prejazde závodníka(doplním nejaké foto, aj porovnanie stopy medzi jednotlivými výkonnostnými triedami racerov). Ale pri nejakom tvojom nejasnom intuitívnom štýle lyžovania sa samozrejme nemôžem vyjadrovať… 

2. fáza oblúku:

Uprostřed nic neřeším, a prostě jedu.

U vyššie zmieneného „race“ oblúku je toto nedostatočné(teda ak dobre chápem tvoj popis). V tejto fáze(„úsek zmeny smeru – kedy lyžia poriadne točia, resp. mali by) vzniká pri správnej konštelácii jazdca obrovský "tlak“, kde jazdec musí vyvinúť maximálne úsilie(izometrická sila), aby tomu tlaku odolal – pointa je „maximálna snaha“, nie „veziem sa a neřeším“.

Posledná fáza o odľahčení je smaozrejme platná univerzálne, to teraz rozoberať nejdem.

EDIT: pridávam obrázky…

Přítlak lze ve skutečné jízdě zvýšit, zrychlením pohybu těžiště ve směru od sněhu. Je jedno zda se jedná o brzdné zrychlení pohybu dolu ke sněhu, nebo zrychlování směrem od sněhu vzhůru. Často se jedná o brzdění klesání těžiště lyžaře ke sněhu a následnému zdvihání těžiště vzhůru, jak je hezky vidět na připojeném postarším videu.

>> #5460, IIIvan, 17. 04. 2023 13:42:38

Co jsou to ty U12, U14 na druhém obrázku … to jsou nějaké juniorské kategorie?

>> #5450, Mirek, 16. 04. 2023 23:38:24

Nechci Mirka pořád chválit, ale když jsem tohle pochopil tak mi to udělalo opravdu radost a měl jsem chvíli pocit že věci hezky rozumím. Bohužel pak jsem začal pomalu myslet a celé se mi to začalo sypat:

My se tady tváříme, jako by si lyžař mohl zvolit jestli se nezalomí vůbec, zalomí málo nebo hodně. Mně ale vychází, že žádnou takovou volbu nemá, a dokonce že lyžování ve větších rychlostech vůbec není možné:

Dejme tomu, že jsem na svahu o daném fixním sklonu, jedu rychlostí v a chci udělat zatáčku o poloměru r.
Poloměr r mi určí, jak přesně musím naklopit lyže (podle vzorečku r = R * cos naklopení).
Poloměr r a rychlost v mi určí jak veliká je odstředivá síla (F = m * v^2 / r) a tedy jak přesně musím naklopit tělo.
Lyžař tedy nemůže rozhodovat ani o naklopení těla ani o naklopení lyží, o obojím rozhodují jenom vzorečky.

A co víc, pokud pojedu dostatečně vysokou rychlostí v, vzorečky mi určí, že naklopení těla musí být větší než naklopení lyží … takže mi lyže ustřelí a já vyletím ven ze zvolené dráhy o poloměru r.
(edit: tohle asi intuitivně sedí, při dané rychlosti nemohu udělat libovolně ostrou zatáčku)