Na hrudi obra obláček zlatý (strana: 10)

>> #264, ˘Ö˘Krab, 23. 12. 2013 10:41:50

>> #270, ˘Ö˘Krab, 23. 12. 2013 15:37:04

Potom cos zde napsal,už asi nezbývá než položit si otázku jestli náhodou není (v případě že nesplňuji uvedené podmínky a přesně nevim o co go a takže to nemohu ani správně uplatnit)inspirace v závodní jízdě a její napodobování nakonec kontraproduktivní a nepřináší nakonec víc špatného než dobrého co se zlepšování techniky týče ? Snažil se třeba Raceman napodobit závodní jízdu a hledal v ní inspiraci ? Jestli ano mělo to pozitivní přínos ?

>> #271, MPS, 23. 12. 2013 17:16:55

Jak u koho, snažil, nemělo.

Až se k tomu dostanu, vydám třeba i třetí díl fikce, který se bude věnovat právě závodníkům a jejich trenérům. Nechceš ho napsat Ty? Otázky už bys měl…

>> #272, ˘Ö˘Krab, 23. 12. 2013 17:27:51

Nechtěl,v tomle seš momentálně nepřekonatelnej,tak­že si rád počkám.

Krabe:

Neither cast ye your pearls before swine. Coby dospělý jsem se to naučil až v této anglické verzi, Matouš 7:6.

Coby vydavatel bych tě za tyto příspěvky nedokázal zaplatit. Možná bych ti poslal nějakou špičkovou kurvu, aby s tebou zamávala a přispěla k tvé loajalitě a vděčnosti. (Mrs. Krabice, berte to jako příměr, ne plán či dohodu, ale your old man, když se lyžařsky vykecává, tu hodnotu má. Your choice what to do.)

>> #274, ivan, 24. 12. 2013 00:11:47

Příměr, nepříměr … právo na mávání Krabem patří mně! Howgh!

EDIT: Zklamals' soudruhu. Nepochybně bys dokázal vymyslet i lepší příměr. Máš štěstí, že jsou vánoce a nemám čas se zabývat prkotinama (na rozdíl od tebe a Kraba).

>> #275, Krabice, 24. 12. 2013 09:37:42

A já myslel, že Krabem se vrtí…

Každopádně přeji klidné a příjemné Vánoce.

Soudruzi, přiznejte se, kdo z vás poslal mé ženě pod stromeček knihu „Kuchyňská úprava korýšů“ a přiložil k ní louskáček na klepeta?

>> #277, ˘Ö˘Krab, 24. 12. 2013 10:10:59

To je zatím v pohodě. (Já to nebyl.) Hůř bude, až rozbalí příručku o kastrování býků a příslušné kleště.

>> #278, ivan, 24. 12. 2013 14:26:58

Aha, tak to byl tajuplný obsah toho druhého balíčku, který mi nechtěla ukázat … tak proto se mě (mumlajíc přitom něco o ‚zatraceném mačofaktoru‘ a ‚genderpolicii‘) ptala, jestli náhodou neznám Tvou aktuální adresu …

>> #279, ˘Ö˘Krab, 24. 12. 2013 15:23:02

Že by kvůli děkovnému dopisu?

Máte to ale letos zvláštní svátky.

>> #279, ˘Ö˘Krab, 24. 12. 2013 15:23:02

To víš, dárky jsou různé. Manželka dostala ty popisované boty, dcera dostane dřevěné brikety a seno pro kozu Milušku.

Další osobní informace už do cyberspace pouštět nebudu. Přítel i nepřítel naslouchají, NSA monitoruje, Big Brother si mne pracky.

Tak si to s těmi dárky užijte.

>> #281, ivan, 24. 12. 2013 16:12:29

… dokud to seno a brikety nepatřily Tobě …

Kruhy se uzavírají. Třetí díl vánočního sci-fi (spíš jen -fi) příběhu (navazuje na #264 a #270 o nápodobě závodního lyžování bude z dalšího pohledu, ještě více -fi.

Jak jsou na tom s lyžováním a napodobováním závodníků samotní závodníci a trenéři?
Měli by na tom být nejlépe ze všech a mělo by to pro ně být nejpřínosnější. Je to úplně bez rizika?

Závodní jízda je příkladem procesu, kdy účel plně světí prostředky.
Přesto (nebo právě proto) bývají řešení často velmi podobná.
Cílem je projet trať až do konce a co nejrychleji, pokud možno se nezranit. Cíl je předem daný a předpokládá, že všichni na podobné úrovni disponují podobnými prostředky (proto se dostali na podobnou úroveň) k jeho dosažení. Prostředky rozumím lyžařskou techniku a její aplikaci v jízdě.

Závodník je na trati sám, se svým tělem, hlavou, s brankami a časomírou.
/BFU je na svahu se stejněsoudruhy BFU (popřípadě vícesoudruhy BFU), instruktor je na svahu primárně s klienty méněsoudruhy BFU, dále se tam nacházejí stejně- i vícesoudruzi instruktoři a jejich BFU, přičemž za ty své BFU navíc nese instruktor jistou zodpovědnost/.

Závodníkova závodní technika tedy nemusí brát, krom něho samého, branek a časomíry, ohled na nic nepředvídatelného, co by vyčnívalo nad povrch sjezdovky – pokud nedělá chyby. (O vyjetých korytech a plotnách nemluvě.) Se žádnými spolu-, více- ani méněsoudruhy by se při jízdě ve vytyčené trati neměl potkat. V tom jsou na tom instruktoři i BFU na svahu většinou o poznání hůře.

Techniku závodníci trénují také ve volné jízdě, ale i sjezdovky pro ni si evidentně volí s ohledem na obsazenost ostatními lyžaři nebo je mají přímo uzavřeny jen pro sebe – jinak by trénink jaksi postrádal smysl.

Závodníkova závodní technika je šlechtěna k naprosté dokonalosti, účelnosti a radikálnosti.
Učí se tělo i materiál využívat na maximum, na samou mez možného, bez kompromisů, bez ohledů na ostatní, na hranici rizika.

Pokud neztratí závodník (trenér) ze zřetele hlavní účel – tj. dojetí a čas, může napodobovat a kopírovat spoluzávodníky co hrdlo ráčí. Nesmí ovšem ani na chvíli zapomenout na to, že každý člověk je originál.

Linii je možné kopírovat téměř doslovně, vzpomínám si na Laru a Lindsey v závodu, kde tyto somaticky celkem rozdílné závodnice jely podle prolínačky snad 90% tratě identicky, tomu pak odpovídal i výsledek. Šlo o náhodu nebo očekávatelný jev u závodnic (a trenérů, týmů) stejné úrovně? Trefily tu jednu jedinou opravdu ideální stopu?
Oproti tomu jsem se díval na letošní SX v San Candido, kdy úplně odlišná volba stopy při nájezdu do posledního zavřeného oblouku rozhodovala opakovaně o postupu a vyřazení. Možná to bylo o technice, možná o odvaze.

Při napodobování techniky se závodník (a nejen on) vystavuje riziku, že okopíruje i mezistupně procesu cizích hledání (nikdo nevyjíždí na svah s titulkem „teď zkouším přehnaně dříve pokrčit vnitřní nohu“), popř. důsledky cizích omezení nebo nepochopení, chyb a manýr. To by měl ale sám (závodník či trenér) dokázat zavčasu rozeznat a z procesu kopírování vyloučit rozumem, závodník možná i pouhým citem.

Je třeba se určitě zmínit i o parametrech pro výběr vzorů k napodobování. U závodníků na ± stejné úrovni je riziko okopírování chyb asi největší, při kopírování od někoho lepšího už být tak velké nemusí, pokud je rozdíl příliš velký, hrozí (stejně jako u BFU a možná i instruktorů) naprosté nepochopení a mylný výklad. A to platí jak pro závodníky, tak pro trenéry.

Trenér i závodník by se měli neustále vyvíjet, suma znalostí a technických dovedností by se měla neustále zvětšovat. Trenér by měl být trvale alespoň o krok, lépe o dva a více, napřed (jinak by ho závodník přece vůbec nepotřeboval) a svým rozumem závodníka před neužitečným, zbytečným a škodlivým napodobováním chránit. Nedejbože závodníka tvrdošíjně nutit napodobovat prvky, jejichž princip a dosah není schopen plně posoudit.

Ani v nejvyšších kruzích to bohužel nutně nemusí být pravidlem.
Platíte si i vy svého Pavla Šťastného?

>> #270, ˘Ö˘Krab, 23. 12. 2013 15:37:04

Nevím jestli to platí i pro sjezdové lyžování, ale na dotaz začínajícího lyžaře běžce, co že dělá špatně, je nejčastější odpovědí: „Snažíš se napodobovat závodníky.“ Proč? Protože jednoduše nemá odpovídající techniku a zpravidla ani fyzickou kondici. To co vydrží závodník 50 km, on vydrží možná tak 500 m. A tak se musí postupně učit skluz a všechno to, co potřebuje umět, aby aspoň trochu jel. A bez odpovídající kondice si může zkusit napodobit závodníka tak na pár set metrů, a to obvykle ještě nepříliš dobře a účelně. Takže snaha napodobit techniku závodníků je na běžkách vhodná jen pro určité procento běžců. Pro ty ostatní je to určitá meta, nebo také ztráta času. Takže jako správné se mi jeví nejspíše to d), alespoň do doby dosažení nějaké odpovídající úrovně k dalšímu pokroku.

Přeji pěkné svátky a tento můj příspěvek berte spíše jako dotaz.

>> #282, ˘Ö˘Krab, 24. 12. 2013 20:20:25

Hezké. Něco málo nerozporného bych si k tomu rád připodotkl, ale počkám s tím, aby tvůj post zůstal výrazně na konci a nezapadával.

Btw, něco takového už by imho možná zasloužilo něco jako Krabí blog. I když obdivuju, jak sis i bez formálního blogu dokázal vytvořit prostor. Kdyžtak to ještě probereme přímo mezi sebou.

>> #284, ivan, 25. 12. 2013 00:28:13

Jestli sis doposud neráčil všimnout, tohle JE Krabí blog, od samého začátku. Netřeba ho uměle povznášet, žije sám o sobě, stačí se podívat na návštěvnost. Když to vezmu kolem a kolem, tak je jedno, jestli nakonec vyhnije v šerých hlubinách diskuze nebo zaprášených análech článků.

Jen sem klidně přidávej, než Ti to ten jakjensejmenuje někam zašantročí. Už se mi v hlavě líhne nástin posledního dějství, něco mezi requiem a grand finale.

>> #284, ivan, 25. 12. 2013 00:28:13

Stále čekám, že k mému -fi doplníš nějaké sci- nad rámec již publikovaného. No nic. Musím si pospíšit, než to ten jakjensejmenuje zašantročí i mně.

Jak to tedy je, brát si ze závodníků příklad nebo ne?

V předešlých postech jsem snášel celkem vydatně hlavně důvody proti. Přesto si myslím, že závodníci jsou inspirací k nezaplacení.

U jejich kolegů spoluzávodníků je to nabíledni, vrána k vráně sedá. Instruktoři se aspoň podívají, co možná najdou ve školní metodice na vrcholu příslušné pyramidy za 5–10 let, pokud tedy pánové z FIS mezitím nezmění předpisy. Oživí si hranice možného a hlavně pochopí, kde jejich BFU klienti berou všechny ty nesmysly (pakliže je nečerpají v koncentrované podobě přímo z tohoto fóra). Pokud jsou soudruzi instruktoři ambiciózní, občas i potajmu něco z odpozorovaného na sobě vyzkoušejí.
Od obou skupin – jak závodníků, tak instruktorů – lze (při troše dobré vůle) očekávat kritický přístup podepřený velkou vlastní (trenérovou) zkušeností a znalostmi. Od trenérů bych očekával enormní snahu o skutečné pochopení, jestli jim moc nefandím.

Jinak je tomu u spolusoudruhů BFU. To ale rozhodně neznamená, že by pro nás nemělo být závodní lyžování inspirací a vzorem. ‚Okopírování‘ jakékoliv části závodní techniky může být startovním bodem snažení „konečně něco se svým lyžováním udělat“, ať již půjde o kopírování úspěšné nebo neúspěšné – bude stačit, že se negativně/pozitivně projeví citelnou změnou zažitého stereotypu.
Závodní lyžování je odpověď, která v nejlepším případě vede k položení si otázky: jak a proč se to dělá, jak a proč to funguje?

Na světě není jen závodní lyžování. Inspirací a vzorem nám být může, alfou a omegou nikoliv. Přílišnou zahleděností si zužujeme obzor, zmenšujeme množinu přípustných řešení, která bychom mohli použít při svém BFU potulování se po zasněžených sjezdovkách.
Nesmíme ztratit ze zřetele fakt, že závodní lyžování (zvlášť té nejvyšší úrovně) je stále jen jedním z vrcholů celého pohoří a bylo by škoda nepodívat se i na další. Také není třeba být rovnou zarytým maximalistou, pohled z úbočí také stojí za to, aspoň je na co se těšit, čemu se obdivovat.

>> #285, ˘Ö˘Krab, 25. 12. 2013 10:55:47

Samozřejmě jsem si ráčil všimnout, vždyť právě proto jsem napsal „i bez formálního blogu“.

>> #282, ˘Ö˘Krab, 24. 12. 2013 20:20:25 (ad třetí díl)

Ad linie: sjezdy se staví pořád stejně, takže na určitých tratích existují „klasické“, sdílené linie, které se průběhem let mnohokrát ověřily a osvědčily. Mění se samozřejmě sněhové poměry, občas se na sjezdovce udělá nějaká úprava, teď se zase změnily lyže, takže absolutně rigidní to není. Ale překryv linií tak dává logiku.

V SG už to bude trochu jiné. Na to, co by mělo být nejrychlejší, navíc pro konkrétního jezdce (někdo líp zatáčí, jiný klouže, umějí různě skákat), mohou být mírně odlišné názory. A zejména málokdy někdo udrží odshora až dolů dokonale tu stopu, kterou si při prohlídce naplánoval.

U linie tak u zkušených jezdců asi nejde ani tak o napodobování, spíš o shodu názorů na to, kudy to půjde nejrychleji.

Což jsou samozřejmě věci, které jdou zcela mimo amatéry.

Tebou formulované požadavky na trenéry jsou jistě správné, ale s ohledem na realitu hodně maximalistické, řekl bych. Možná až idealistické, řekl by ten, kdo má s vyššími patry trenérstva větší zkušenosti. Což si, jak vidím z tvého závěru, nejspíš myslíš taky.

>> #286, ˘Ö˘Krab, 25. 12. 2013 22:02:40

A ještě k inspiraci závodním ALPSKÝM lyžováním (závodí se i v jiných disciplinách, ale Jandou nebo Valentou se asi sotva bude nějaký BFU inspirovat, zato u freeskiingu už jistě ano, ale tomu se tady nevěnujeme).

1. vícekrát jsme při různých příležitostech deklarovali, že přímou inspirací by mohla/měla být volná jízda nejlepších borců. Především pohodová, zahřívací, uvolňovací.
2. také řada cvičení a drilů, které provádějí. To je inspirace nejenom u nejlepších, ale u všech včetně výkonnostních až po žáčky.
3. jako poněkud problematickou vidím zdejší orientaci na obřák a obřačky.

Vrcholný GS na dnešním materiálu už opravdu moc není k inspiraci a nápodobě. Nemusím to snad rozebírat, k tomu, co musejí nejlepší odmakat, se nepropracuje ani nižší výkonnostní závodník, natož amatér. Nemluvě o tom, že BFU si nepořídí podobné lyže

4. možná je chyba, že se tady vesměs vyjadřujeme s takovým despektem ke slalomkám. Ano, jsou to samotočivky, pro mnohé BFUs „šidítka“, na nichž vykružují ty vysmívané SG oblouky. Krátkými obloučky sjíždí většina amatérů, a tak oblouk delší mnozí považují za vyšší level.

Jenže svými parametry jsou SL dnes už vlastně jediné lyže „lidské“, „civilní“. A možná by právě zatáčení závodníků na slalomkách a hlavně použitá technika byly pro BFUs vhodnější inspirací než obřák a obřačky. Slalom přece není jen palba ve vlásenkách, ale taky oblouky až 13 metrů.

Je sice pravda, že na SL jde všechno strašně rychle, takže chybí čas si určité věci uvědomovat, ale zase se spousta věcí cvičí lépe a snáze. A když se část cvičení odehraje na hodně plochém svahu, není ani průběh pěkného vyjetého oblouku nijak překotný. Zejména když nebude rychlý sníh a naopak třeba protivítr.

Plnohodnotný SL se bez chráničů a příslušné crossblocking techniky nedá jezdit, GS si může bez problémů dát i skladník ze šroubárny s Vergiliem v báglu. Jenže s krátkými tyčemi, stumpies nebo dokonce štětinami se „lidový“ a technicky prospěšný SL i bez chráničů krásně zvládá.

Řekl bych tudíž, že od slalomářů by se dalo čerpat relativně dost. Je tam samozřejmě problém účelového crossblockingu, ale možná by právě ten náznak pohybu vnější paží BFUs pomáhal, aby jim nezůstávala vzadu se všemi důsledky. Akorát nevím, jestli je k mání dost uvolněných volných jízd pro inspiraci.

Je to ode mne taková nedozrálá čerstvá úvaha, jistě by se dala oponovat, upřesňovat, zavrhovat…

>> #289, ivan, 26. 12. 2013 17:46:12

S těma SL jsi mě udělal velkou radost, už sem se bál že SL úplně upadnou v zapomění.

Je sice pravda, že na SL jde všechno strašně rychle, takže chybí čas si určité věci uvědomovat,

To ale bude platit v případě lidí co jsou v obraze. Je třeba se na to ale dívat pohledem BFU. V jejich případě to bude probíhat o dost pomaleji,možná pomaleji než u lidí co jsou v obraze na GS.

>> #289, ivan, 26. 12. 2013 17:46:12

DRILY

Už před tím mě napadla jedna věc, jen se mi nikam nehodila. Vezměme takovou banalitu – pluh jako základ výuky zatáčení: znám pluh český obecný (těžiště dolů a nahoru), pluh „APULácký“ (těžiště dolů a dopředu, učil nás druhdy nějaký Tomáš u Járy na kurzu, Ď.) a pluh závodní (pro mě Trnkův).
Obecný pluh je vidět všude kolem a je naprosto k ničemu, vylezou z něj maximálně záchodoví pavouci šoupající zoufale patkami. Ten druhý mi dává jasný smysl a návaznost pro smýkané oblouky, vidět je však velmi zřídka u instruktorů (nikdy u klientů), na provedení je obtížnější. Třetí nemá se dvěma předešlými mnoho společného, provedení je nejvíce ‚proti srsti‘ a k vidění je výhradně u drilujících závodníků. Který mi bude ukazován a který napodobím? Budou závodníci cvičit ten potřebný? Bude mi při BFU jízdě (bez dalšího) závodní pluh k něčemu?

Co se stane, když si vezme nebožák BFU za vzor právě tento dril? Ani s HOnzou (ergo Obloukem) jsme se nebyli schopni shodnout, jak se to má vlastně dělat a k čemu to přesně je, co nám to ten Milan nechal za pandořinu skříňku. A to nám to oběma MTS demonstroval a vysvětlil osobně – možná jsem jen takové poleno, nevím.

Nebo podobný příklad ‚javelin turn‘ Patricka Deneena a stejně nazvaný i zdánlivě stejně vypadající prostocvik Ondry N.
Chci tím říct, že napodobovat drily může být ještě zrádnější, než kopírovat celistvou jízdu, protože u jízdy přetrvává jakési ponětí k čemu to vlastně slouží, u drilů je třeba vysvětlení nebo znalost okolností ordinace a provedení konkrétního prvku. Jako BFU budu při pozorování drilů naprosto ztracen!

SLALOMKY

Máš pravdu, jako ostatně nejednou před tím. I racecarvery jsou dnes většinou chováním víc SL než cokoliv jiného. Dělávám si při debatách legraci, že existují dvě BFU alpské disciplíny: jednou je lyžování a druhou slalomový oblouk.
Vzpomeňme jen, co udělali ze slalomek redakční prominenti v testu. I vlastní vlákno mi tenkrát ‚kamarádi‘ založili, vč. odkazu na kompromitující video . A to byla prosím metodická elita, lyžařský výkvět, žádní BFU.

Kromě toho jdeš proti obecnému mýtu slalomek jako nářadí na tvrdý a prudký svah.

Hlavní problém BFU ve slalomu vidím v pohyblivosti. S věkem odchází švih potřebný pro současnou SL techniku. Potřebný rozsah pohybů, ten většina lidí nikdy neměla, tedy nemá co odcházet. Jak s tím chceš tvořit SL oblouky?

Takže slalomky klidně, slalomový oblouk ztěžka. GS oblouk na slalomkách? To radši ty racecarvery …

>> #291, ˘Ö˘Krab, 26. 12. 2013 21:57:46

Poslední dva příspěvky mně, nedoukovi a sjezdovému neumětelovi, vnukly dva dotazy. Takže za prvé – kdykoli si půjčím komerční GS, tak potom, při návratu na slalomky, mám pocit, že je mnohem obtížněji zvládám, ale víc mě i baví a prý na nich jedu líp. Proč? Za druhé – zatímco na komerčních GS jakž, takž udržím lyži v oblouku na hraně a patkami moc nesmýkám, na slalomkách smýkám tím víc, čím kratší oblouk dělám. Proč? Tuším v tom nějakou zákonitost a zřejmě i zdroj poučení nejen pro mě, ale neznám příčinu a neumím to zlepšit. Možná je to však s ohledem, na to co píšete, důsledek nějaké velerozšířené chyby při použití slalomek.

>> #292, Navvy, 27. 12. 2013 00:44:54

Vidíš, vidíš, kdybys jezdil na lyžích, neměl bys problém … takhle si plést zbytečně hlavu nějakými GS, SL … to se přece nedělá.

Kup si BFU lyže!
Kašli na racery, jezdi easy-turns, buď na svahu happy!

Když přeskupím Tvá zjištění takto, vidím v křišťálové kouli možné odpovědi:

„Na GS udržím lyži v oblouku na hraně a patkami nesmýkám, na slalomkách smýkám tím víc, čím kratší oblouk dělám.“
(špatně stojím ⇒ nedostávám se včas dost dopředu ⇒ nestíhám včas zatížit lyže kvůli prohnutí ⇒ snažím ze zkracovat oblouky jinak) nebo podobně ( … nestíhám včas zatížit lyže kvůli prohnutí ⇒ nedovírám oblouky ⇒ zrychluji ⇒ reguluji rychlost smýkáním).

„Při návratu z GS na slalomky je mnohem obtížněji zvládám, ale víc mě baví a jedu na nich líp.“
(snažím se i SL udržet na hraně ⇒ méně smýkám ⇒ dávají mi pocítit, že stojím špatně a nestíhám, nezvládám)

Doporučení:

Neházejte flintu do žita. Není to nic složitého. Snažte se s sebou tak nesmýkat, když ten oblouk zahajujete. (AleZ, 2012)

>> #293, ˘Ö˘Krab, 27. 12. 2013 06:15:22

BFU lyže mě téměř odradily od sjezdového lyžování. Je to jako jezdit na mrtvých rybách.

Ano, špatně na nich stojím – i když se snažím stát ve správném úhlu, tak to hned poznám, že moc tlačím na paty. Snažím se vrátit víc dopředu, ale po pár obloucích už zase tlačím na paty. Napadá mě, že se při zahájení oblouku možná až moc snažím zatížit lyže, tedy hlavně tu vnější. Nemám ani tak problém s tím, že by mi lyže jely moc rychle (i když jsem na svahu mezi těmi rychlejšími), spíše mě to smýkání nechtěně brzdí. Proto asi nedovírám oblouky, abych zrychlil a tak řetězím chyby. Zkusím to co mi radíš nějak převést do praxe.

Dík za vlídnou radu, neb děti mi tvrdí, že dělám špatně úplně všechno, kamarádi, že jezdím dobře a hlavní je, že mám lyže pod kontrolou.

>> #294, Navvy, 27. 12. 2013 14:36:54

Já jsem přece žádnou radu nedal. Ty tam nějakou čteš? Drž se rad dětí. Vidí jinak, nezatíženě, maximalisticky.

Pokud stojíš o rady k SL, tady jsou:
Věř lyžím. Pust je výš nad sebe a dál od sebe. Počkej si a nech je konat jejich práci, záběr stačí opravdu krátký. Nenech si je ujet.

>> #294, Navvy, 27. 12. 2013 14:36:54

Pokud chceš zjistit jak na tom skutečně jsi, nech se od dětí natočit. Vlastní pocity hodně klamou. Video si můžeš vyhodnotit sám, nebo pokud máš odvahu, dej ho sem. Jedno video je lepší, než deset stránek popisu 

>> #291, ˘Ö˘Krab, 26. 12. 2013 21:57:46

„Chci tím říct, že napodobovat drily může být ještě zrádnější, než kopírovat celistvou jízdu, protože u jízdy přetrvává jakési ponětí k čemu to vlastně slouží, u drilů je třeba vysvětlení nebo znalost okolností ordinace a provedení konkrétního prvku. Jako BFU budu při pozorování drilů naprosto ztracen!“

Tvůj argument plně uznávám a díky za něj. Vždycky jsem propagoval drilování raději na slalomce (kratší, ovladatelnější , nepotřebuje takovou rychlost), a tak jsem tam ty drily přiřadil. Šlo mi spíš o inspiraci tím, že závodníci na rozdíl od BFU drilují. Ale nemělo by to vyznít jako „dělejte tohle a tohle, jak to dělá XY“.

Otoh, když budou jezdit na jedné noze, hezky s ohnutým kolenem nohy bez lyže a lyžákem za tělem, může svými pokusy o totéž BFU hodně zkazit? Ale máš pravdu, u jiných cviků by BFU ani nevěděl, proč se dělají atd.

Jak ale z toho ven? Má BFU zkoušet nějaké cviky i s rizikem, že je nebude dělat dobře (a vznikne tím vždycky nějaká škoda?), nebo v případě, že nemá u zadku školitele-instruktora (což naprostá většina BFUs mít nebude), je radši nemá dělat vůbec?

Myslím si, že slalomka, pokud nemá oldie tak zhuntovaná kolena jako já, je vhodným nářadím, s nímž i senior může kroužit pěkné, elegantní, estetické až sportovní oblouky (jasně, že ne závodní slalomovou techniku). A kdykoliv je může natáhnout. Což už sice není moc sportovní, ale furt hezké na hraně. (Takhle nějak to asi s tou univerzálností mohl myslet v onom svém článku Karel Hampl.) O což nakonec od určitého věku spoustě takových půjde: aby si užili a vypadali přitom ještě dobře.

http://www.youtube.com/watch?…

Co myslíte, je to vzorové k nápodobě? Je to bohužel v brankách, čímž je to apriori pro BFU nešikovné, ale 1. je to na slalomkách, 2. je to mistryně světa (závod je Lenzerheide 16/3/13) a 3. dokonce ho vyhrála.

(Pro mě je tohle video dalším důkazem toho, že ženský slalom stagnuje. O to větší škoda, že Šárka v době, kdy slalomu vládla univerzálka Maze a juniorka Shiffrin, tak upadla. Ale to už je zase jiné téma.)

>> #297, ivan, 27. 12. 2013 20:45:58

Uvědom si, že drilováním ztrácí BFU vzácný a draze zaplacený čas, který může věnovat chrtění kilometrů nebo zasloužilému odpočinku v bufetu. Pravda, dobře provedenými drily se asi nedá mnoho pokazit.

Zásadní rozdíl bude v tom, že závodníci na své technice cíleně pracují, BFU by nejradši, aby to „tam bylo“ samo od sebe.

Nezaměňoval bych univerzálnost s nejnižším společným jmenovatelem – tedy blbuvzdorností. K natahování oblouků je určitě lepší racecarver, ostatně s „moderně pojatým“ R již od 14,5 m se na RC krátké oblouky dají vyšvihnout také. Není kvůli tomu potřeba dehonestovat slalomku.

>> #297, ivan, 27. 12. 2013 20:45:58

Jestliže jsem se zde už několikrát s despektem zmínil o úrovní znalostí trenérů, je zde a právě teď nejspíš na místě poskytnout jeden z důkazů – když už se tu hovoří o pochopení cviků – drills…

Byl jsem tehdy, bohužel, jediný, kdo se před dvěma lety, „provinil“ na semináři SLČR tím, že toto video: http://www.youtube.com/watch?… označil jako důkaz zoufale špatného vedení ŠZ jejím tehdy „svatým“ státním trenérem PŠ. Nikdo z přítomných státních a ostatních profi trenérů o „znalostech“ PŠ tehdy nezapochyboval – ačkoli se přece jedná o jasný důkaz naprostého nepochopení smyslu tohoto důležitého cviku jak trenérem, tak slepě poslušným svěřencem!!!

Horší ale je, že letos, v podání jiného státního trenéra, proběhla docela obsáhlá prezentace… – svoje připomínky jsem si ale, tentokrát, ponechal k osobnímu projednání (jsme, na rozdíl od PŠ, s tím trenérem a jeho svěřencem, kamarádi)…