TomáS odhalení: konečně video (strana: 2)
26.03.2010 11:27:42 #31
>> #29, milan2, 26. 03. 2010 09:06:03
Ad kamera: ještě před usnutím jsem si uvědomil, že jsem ji měl pochválit. Na webu se najde spousta příšerných a v podstatě neanalyzovatelných nahrávek (i tady jsme to měli). Tohle je opravdu dobrá práce, Krabe!
Btw, tento týden jsem viděl záběry z helmkamery (držák lze ale přidělat na leccos, počítá se prý i se surfem), kterou si pořídili efáci. Značku nevím, malý krychlička v pevném vodotěsném pouzdru, ale dneska se už za oficiální desítku sežene technologie, kterou donedávna měli jen profíci při kamerových předjezdech WC, MS apod. Nádhera.
26.03.2010 11:51:26 #32
>> #25, ivan, 26. 03. 2010 00:28:17
>> #24, TomáS, 26. 03. 2010 00:25:44
Vždy mám osobný problém hodnotiť peknú jazdu,akú predviedol Tomás.Je to dané tým,že väčšina bežných lyžiarov takúto úroveň nedosahuje,tak prečo kritizovať?
1.Tomás si zhodnotenie sám vyžiadal.
2.Chybky tam sú a sám Tomás začal akúsi svoju hru:kto nájde všetky chyby o ktorých viem sám?
3.Je to praktické pre jazdca,ktorý sa nemôže priamo opýtať trénera.
Aj cez to všetko mi vyrazí pot na čelo,keď mám hodnotiť.Ako to správne naformulovať,aby to nevyznelo trápne povýšenecky.Najjednoduchšie je nespomenúť ani jednu chybu a zhodnotiť ako „pekné“.Čo si aj Tomás rozhodne zaslúži.Ako prvé som si všimol držanie rúk,lebo som také ešte nevidel.Ak by sme aj svorne tvrdili,že je to nepodstatné,určite by som si ruky uvoľnil a pustil nižšie.Získavam pomocou paličiek spätnú väzbu.Najviac to pociťujem,keď mám jazdiť drill bez paličiek.
Okrídlená fráza „Keby som jazdil ako Ty,tak sa obesím“ bola samozrejme žart.Bol tam aj smejko.V lyžovaní sa to moc nenosí.V mojom okolí je to medzi mladými prejav uznania.Slangové zvraty som si môhol odpustiť;-)
Svoje chyby na vlastných videách vidím okamžite,okrem toho si za celú sezónu vypočujem toľko konštruktívnej kritiky,že by som musel byť masochista aby som sem pridal video.
Na záver musím napísať,že keby som zbadal Tomása s takouto jazdou naživo,tak sa za fešim aj obzriem.Bez postranných úmyslov:-D
26.03.2010 12:13:01 #33
>> #32, TNS, 26. 03. 2010 11:51:26
Máš pravdu, jsou tam ti smajlíci. Nějak jsem je přehlédl a vyhodnotil proto ty tvoje formulace jako poněkud „ošklivé“, přestože jsi to myslel škádlivě.
I jinak ti rozumím. I do některých lyžařských webů pronikla jakási „kolegiální korektnost“, při níž se mnohdy v rámci a zájmu zachování všeobecně přátelské a příjemné atmosféry někdy až přehnaně chválí a příliš krotce kritizuje – jakkoli klasická trenérská i učitelská zásada je „hlavně chválit“.
A najít balanc mezi pochvalou za každou cenu a drsnou realitou a la „s lyžováním to má společné jen ty lyže“ opravdu není snadné.
Ale když někdo z toho kopce jede tak dobře jako TomáS, s dostatečným sebevědomím může unést i tvrdou kritiku. To je přece základ zlepšování (viz jak píšeš, co si sám vyposlechneš).
Takový mladý Raich byl pětinásobný mistr světa juniorů a začal slušně jezdit WC, a pořád trpěl jako zvíře při kritice zatáčky na svou horší stranu. A nakonec to hoch docela zmáknul, řekl bych.
26.03.2010 12:31:55 #34
Tomáši, nejsem žádný odborník a proto se k jízdě vyjádřím jako amatér.
Mě se tvoje jízda líbí. Myslím, že tohle je přesně ta úroveň, které by rádo dosáhlo 99% neškolených lyžařů amatérů. Prostě dobře na lyžích vypadat a mít z lyžování radost.
Po technické stránce nic neporadím neb nejsem k tomu kvalifikován a jen bych plácal hlouposti.
26.03.2010 12:42:59 #35
>> #34, Pavlos, 26. 03. 2010 12:31:55 Myslím, že tak to není. Odhadem 70% ze všech lyžařů na svahu je úplně fuk jak jezdí. Když odečtu od zbytku
- 1% závodníků,
- 5% rezignovaných veteránů nad 50,
- 4% prvolyžníků a
- 5% instruktorů/cvičitelů/učitelů/trenérů současných nebo minulých,
= zbývá mi právě nejvýše 15% s touhou zlepšovat se.
Z nich bude mít možná 5% odpovídající výbavu, která je pustí dál, pak
se dostanou tam, kde je TomáS.
Ale já bych ho nepodceňoval, on to ještě zdokonalí
26.03.2010 14:42:31 #37
KRITIKU samozřejmě unesu velmi lehce. A navíc to byl primární důvod, abych tady dostal „napráskáno“. Pozitivní je, že loni sem si myslel, že lyžuju mnohem líp, než si to myslím letos. Za to mám tenhle rok lyže více pod kontrolou než loni:-) Krabovo video je natolik kvalitní (moje skorožena by to takhle rozhodně nedala), že jsem musel využít příležitosti. Když lyžujeme s Másinem, tak si občas něco řekneme, ale jsou to postřehy amatéra amatérovi. Když jsem letos přijel do Pece a byl tam náhodou HOnza, tak jsem hltal každé jeho slovo, nicméně bez obrázku bylo pro mě těžké si uvědomit, co se po mě chce. Myslím, že s tímhle matrošem a radami, která padají dokážu sestavit žebříček chyb od té „nej“ (zatím to vypadá na courající se vnější) a ty se budu snažit postupně opravovat. Je to pro mě natolik přínosné, že si Kraba asi příští rok na jeden nebo dva dny sebou někam vezmu (on to ještě neví:-))) a budu v takovém režimu feetbacku pokračovat.
26.03.2010 14:55:54 #39
>> #25, ivan, 26. 03. 2010 00:28:17
Ivane, tlak na vnější a courající se vnější teď vidím naprosto zřetelně. Teď bych se ale chtěl vrátit k distribuci tlaku na vnitřní a vnější. Ty popisuješ toto:
- Podrobněji ze SL I, vše během sekundy 0:28 – 0:29
- oblouk doprava: všimněte si hlubší pravé = vnitřní brázdy = vnitřní byla zatížená víc. Vnitřní je značně předsunutá. Všimněte si osy pánve, která zhruba odpovídá ose bot a špiček lyží a vlastně skoro i ramenou
Na youcanski jsem zrovna nedávno študoval distribuci tlaku a je tam článek s obrázkem, který právě odpovídá přesně mé stopě (takže bych měl jet super:-). Tedy, že na konci oblouku je více zatížená vnitřní. Rozhodně to nebude mé hlavní téma, protože hlavní problém vidím ve vnější lyži a mé lyžování jsem rozhodně nestylizoval dle tohoto článku. Jenom další příklad, jak my samouci to máme složitý, najít vůbec tu správnou radu, dát ji do souvislostí a aplikovat jí, tak aby to dávalo smysl, je bez základů, techniky, dozoru a možnosti konzultovat, někdy úplně na palici:-)
26.03.2010 15:25:18 #40
>> TomáS, 26. 03. 2010 14:55:54 Jenom další příklad, jak my samouci to máme složitý, najít vůbec tu správnou radu, dát ji do souvislostí a aplikovat jí, tak aby to dávalo smysl, je bez základů, techniky, dozoru a možnosti konzultovat, někdy úplně na palici:-)
Staň se Tome mluvčím nás samouků V tomhle to máme fakt
složité. Ale docela by mě zajímaly poznatky od lidí, kteří se
lyžováním zabývali nebo zabývají na vyšší úrovni, ať už jako
kvalitní amatérští zavodníci nebo dokonce profi závodníci, jak je to
u nich s rozpoznáváním co je dobře a co je špatně. Jasně, mají
trenéra, kterému musí věřit. Ale jak poznat trenéra dobrého? Jak často
se v top level závodění stává, že závodník zjistí, že několik let
trénoval sice intenzivně, ale podle nevhodné nebo ne zcela správné
metodiky?
26.03.2010 15:40:19 #41
>> #39, TomáS, 26. 03. 2010 14:55:54 Ahoj,
to sis to špatně vysvětlil. Vnitřní je podle článku na konci oblouku zatížena více, než byla na začátku, ale stále je dominantní vnější. Navíc se to týká zívodníků na úrovni, kteří jsou schopni citlivě během oblouku dávkovat tlak na vnitřní nebo vnější lyži podle potřeby. Rozložení také závisí na svahu a druhu sněhu, atd.
Navíc ani tak by to nebyl Tvůj případ, ještě Ti to sem napíšu, snad dneska večer.
Ivan
26.03.2010 15:51:03 #42
>> #41, CzechSkier, 26. 03. 2010 15:40:19
Sem to napsal jen pro oživení, protože jsem si vzpoměl na ten obrázek. Rozhodně se ještě na jemné dávkování distribuce tlaku v průbběhu oblouku necítím. Snad tak za tři roky:-)
26.03.2010 21:55:04 #43
>> #39, TomáS, 26. 03. 2010 14:55:54
Jasně, že v konci oblouku (jeden oblouk vlastně plynule přechází do dalšího, takže není snadné definovat, co je ještě konec a co přechod do nového) musí dojít k situaci, kdy se váha musí přenést z končící vnější na končící vnitřní = budoucí/začínající vnější. V určitém okamžiku po uvolnění zatížené vnější tedy začne nést více váhy ta končící vnitřní, stávající se novou vnější (pokud přechod neproběhne přeskokem ve vzduchu, případně jinak, např. přes vnitřní).
Tohle najdeš nejenom u Guršmana, ale i zde v předchozích rozborech videí, stejně jako, jestli se dobře pamatuju, v nedávných komentářích na skiplus.
Ale to, co jsem popisoval – viz sekvence obr. 4, brázdy na spodním okraji záběru – nepovažuju za „konec oblouku“, nýbrž za jeho průjezd. I na obr. 3, což je asi tak ve spádnici, nanejvýš těsně za ní, tedy rozhodně ne ukončení, je vidět hlubší zaboření vnitřní lyže.
Takto to alespoň vidím a hodnotím já. Pravdu v odhadu/vyhodnocení mít samozřejmě nemusím.
>> #35, Krab, 26. 03. 2010 12:42:59
Chápu Pavlosovu formulaci jako „99% amatérů by bylo rádo, kdyby to umělo takto“. Což IMO nutně neimplikuje, že se to snaží dosáhnout (byť právě toto sloveso Pavlos použil) – prostě by se jim to líbilo.
Že je většině lidí jedno, jak jedou, asi víme všichni.
26.03.2010 22:05:03 #44
>> #40, PavelKo, 26. 03. 2010 15:25:18
„Ale jak poznat trenéra dobrého? Jak často se v top level závodění stává, že závodník zjistí, že několik let trénoval sice intenzivně, ale podle nevhodné nebo ne zcela správné metodiky?“
Pokud „top level“ beru jako skutečně top (patnáctka nebo třicítka WC, případně jiné dostatečně náročné měřítko), tak to vlastně takřka nastat nemůže, protože špatným tréninkem se závodník (dejme tomu až na ojedinělé výjimky) tak vysoko prostě nedostane.
Pokud bychom jako „top level“ brali třeba českou špičku, tak se to IMO bohužel děje, a ne málo (Milan Trnka by asi řekl „skoro furt“, jako bych ho slyšel). A bohužel to ten závodník mnohdy nepozná. Případně to pozná až když už je pozdě, škody byly napáchané a on už nemá sílu, chuť ani motivaci na jejich odstranění.
Stačí přečíst si shodou okolností aktuální článek o končící Lucce Hrstkové ( http://sport.idnes.cz/…lyzovani.asp?… )
Sama dneska přiznává, že neměla dostatečně kvalitní vedení (Ivan to musí vědět taky), a to přitom neříká, že měla na naše podmínky značně nadstandardní podporu od tehdy ještě velkopodnikatelky Křížové, včetně dokonce (1998 nebo 1999) sjednaného tréninku s absolutně špičkovým družstvem Němek. Ta se rozhodně nedostala na strop svých možností.
Naproti tomu se prosadila Šárka, přestože i u ní se její otec-trenér učil a chyboval (víc předtím u Petra), a hezky se prosadil i Ondra Bank, přestože se na něj před lety, kdy si 2× po sobě zlámal nohu, v podstatě všichni vykašlali a brácha trenér se taky musel teprve za pochodu mnohé naučit.
A pak jsou jedineční borci, kteří se dokážou prosadit
- „trenérovi navzdory“ nebo
- i bez pořádného vedení.
Oni prostě svým talentem přímo na sněhu rychle přijdou na ono „optimální pohybové řešení“, i když jim trenér třeba povídá něco jiného. (HOnza se případně vyjádří ke svému staršímu průzkumu u pár reprezentantů, kdy zjistil, že sice někdy dokážou deklamovat to, co slyší od trenérů, ale v praxi jedou něco trochu jiného, neboť to tak cítí a mají empiricky ověřené – ne že by to vždy muselo být to lepší a správné.)
Sem bych zařadil třeba Girardelliho nebo nověji Maiera a Millera. Asi i Vreni Schneider. Nevím, jak u Janici Kostelic.
A kdo je skutečně „dobrý trenér“? Nesporně ten, kdo dokáže za delší časové období dovést na vrchol víc různých svěřenců, ideálně v různých zemích, tedy i podmínkách a „kulturách“.
Ale současně jím může být i trenér mládeže, který dodává do mládežnických výběrů po všech stránkách kvalitně připravené svěřence.
Dobrý samozřejmě může být i ten, kdo vypiplá jen svoje dítě, ale tady poněkud chybí dostatek důkazů.
Ale větší filozování na téma „dobrý trenér“ si už dál nechám na případný článek.
26.03.2010 22:42:43 #45
>> #43, ivan, 26. 03. 2010 21:55:04
Skutečně moje námitka byla pouze pro pobavení a pro názornost, jak je těžké si něco probrat. Kdybys ještě malinko rozebral tu myšlenku ohledně bot, byl bych rád. V každým případě bylo dost teplo (+5°C). Tvůj myšlenkový pochod mě zajímá:-)))
26.03.2010 23:05:34 #46
>> #45, TomáS, 26. 03. 2010 22:42:43
Měl by ti odpovědět Ivan, když ho vyzýváš, ale odpovím já, protože je to zřemé. Ony boty s flexí 150 jsou hodně tvrdý, že. No a když máš tu vnitřní „zasunout pod sebe“, tak je to dost problém, protože to tu tvrdou botu musíš sakraportsky ohnout do nákleku. K tomu musíš vyvinout velikou sílu a už nestačí jen třeba váha borce a „síla v noze“, ale taky rychlost-dynamika, což je už i navýsost technickej problém (propojení rychlosti jízdy, schopnosti lyže rychle naklopit, zahranit, zasunout a povolit…) – a to všechno v desetinách vteřiny co trvá slalomovej oblouk!!!… Myslím, že pro nás smrtelníky jsou boty nad 120 už zpravidla moc-moc. Do strany je to OK, dopředu to nezvládáme…
26.03.2010 23:13:38 #47
>> #45, TomáS, 26. 03. 2010 22:42:43
Myšlenkový pochod: největším problémem tvrdých bot – pokud tedy v nich základní postoj pasuje – je dostat bérec/koleno pokrčené vnitřní dostatečně dopředu. Čím tvrdší bota, tím těžší. Není Lange WC 150 příliš? Plus jsem si vzpomněl na svoje předchozí boty téže značky.
Dále: dostatečně velké síly (v podstatě impulsy přenášené na boty) ospravedlňující ba vyžadující tvrdé boty vznikají při velké rychlosti na tvrdém povrchu. To zde nebylo. Čím větší měkko, tím menší opora a reakce (to ale naštěstí bylo zde vyváženo teplem, co s tebou ta bota dělá v minus 10, jsme neviděli).
Otoh, při nějakém záběru z boku se mi zdálo, že máš úhel bérce značný. Takže tu botu ohnout dokážeš – nevím ovšem, jestli pokaždé, když by bylo třeba. Problém může být i ve slabší noze, jednostranně omezené dorsiflexi (teoreticky i při atypických pákách dolních končetin).
Je to tedy spíš úvaha nebo spekulace. Naopak jsem přesvědčený, že v tom nadužívání vnitřní, viz výše, problém opravdu objektivně je.
28.03.2010 03:25:21 #48
zkusim ti něco taky napsat, ikdyž předem řikám, že to bude názor prostej jakýkoli odbornosti:)) ale třeba ti to píchne s tim žebříčkem těch chyb, kterejch tady bylo řečeno spousta… jako hlavní bych viděl tu vnitřní.. a to jak její předsunutí tak přílišný zatěžování.. tim podle mě taky dojde k tomu, že mi tam chybí dynamika, to přehranění je podle mě delší než by bylo zdrávo.. ale je dost možný, že na tvrdšim by to bylo jiný… vypadá to celkem na břečku ten podklad… no a ty ruce:)) já si třeba nemyslim, že by to byl hlavně důsledek jinejch chyb… Podle mě to je spíš nějaká zažitá věc z dřívějška co ti prostě zůstala… Ale to bych neviděl jako nějakej průšvih.. stačí na to pár dní myslet a tahle mávačka bude pryč.. snad teda:)) jinak proč máš takhle tvrdý boty?myslim, že nutný to pro tebe neni…
28.03.2010 08:06:43 #49
>> #47, ivan, 26. 03. 2010 23:13:38
>> #48, fricino, 28. 03. 2010 03:25:21
Pokud se bod týká tak mám dvoje. WC 120, 150. 120 jsem letos zkoušel používat tak od –7, –10°C. 150 jsem docela změkčil do nákleku a ani pocitově nemám dojem, že bych je nezmáčknul. 150 kolem –10°C natolik zvrtdnou, že tam už necítím jejich potřebu a pro mě pocitově jsou lepší 120. Někde kolem –5°C už zase pociťuju, že 120 začínají příliš měknout. Z videa je vidět, že vnitřní předsunutá bota, je zmáčklá v půlce oblouku tak, že koleno je nad špičkou boty, možná trochu před ní…Jak by to mělo být nevím, jediné co mám, jsou moje pocity…
28.03.2010 15:28:32 #50
>> #49, TomáS, 28. 03. 2010 08:06:43 Tome gratuluji -dobrá jízda ,akorád dle mého laického názoru bych zůstal déle v oblouku ale asi jsi to měl limitováno šířkou sjezdovky?Díval jsem se i na Fricla ten měl nádherný plácek a v náklonu se skoro dotýkal rukou sněhu.Někdy fakt uvažuji proč závodní lyžaři májí vůbec hůlky krom odpíchnutí na startu?Tu horní nohu v předu bych neřešil Fricl ji tam měl taky!!! Jedeš dobře a určitě jsi ozdobou svahu!:0) Adam
28.03.2010 16:13:01 #53
>> #51, fricino, 28. 03. 2010 16:06:07
Nech Adama1 – je dobře, že diskusi oživí názorem nepříliš protřelýho lyžaře. Jinak by tu mudrovali jen skoro samý chytrolíni…
28.03.2010 16:18:38 #54
>> #51, fricino, 28. 03. 2010 16:06:07 sory ja jsem mu skomolil jmeno, takže Fritz Ale fakt by mě zajímalo na co ty hole mají?Já vidím ,že se odpichnou na startu a pak s nima vůbec nepíchají(zbytečný odpor vzduchu),vždyť by jim stačily jen nějaké krátké atrapy?
28.03.2010 16:29:18 #55
>> #50, adam 1, 28. 03. 2010 15:28:32
Zkusím ti odpovědět Adame1: Tomአnebyl dýl v oblouku proto, že
lyžoval – sjížděl. Nevyjížděl oblouky do stran nikoli proto, že by
sjezdovka byla moc úzká, ale aby měl radost z rychlosti kombinovanou
s radostí z technicky zvládnutý jízdy… Nesnažil se dosahovat
maximálních náklonů (který by v těch srágorách stejně nebyly možný).
Fritz Strobl jel především na docela jiným povrchu, jinou rychlostí (cca
60km/h) – náklony měl přirozený ve vztahu k rychlosti a poloměru
oblouků – proto ruka skoro na sněhu – ne že by tam sahal jako opice,
což je občas vidět u tzv. „carverů“ – on je totiž opravdu
dobrej lyžař
… Hůlky
mají lyžaři z několika důvodů – především jako důležitou pomůcku
pro rovnováhu (viz.provazochodci tyč), pro mimovolnou kontrolu rychlosti a
usnadnění rytmu a dynamiky jízdy a v neoposlední řadě i jako pomůcku
k pohybu na rovinkách a k opoře při stání i jízdě na vleku
(odpočinek)… Tu vnitřní nohu měl Fritz, vzhledem k rychlosti a
poloměrům, oproti TomáŠovi, velmi málo předsunutou a mohu tě ujistit, že
on, stejně jako všichni jezdci WC ji řeší primárně – v podstatě
každej trénink…
28.03.2010 16:44:32 #56
>> #55, HOnza, 28. 03. 2010 16:29:18 ok ty povrchy byly určítě jiné to jsem popsal výše.Samozřejmě vím ,že hole mají kvůli stability ,ale možná by to stálo za zkoušku to sjet po startu jen s nějakými adaptéry ,které by snad zaručili dostatečnou stabilitu?(to je jen nápád spíš myšlenka)Co se týče holí pro odpočinek na vleku ,tak hodně lidí spíše s nima bojuje a ohrožují jiné -myslím těma holema.70% lyžařů by se bez holí ani nedostala k vleku a sjezdovky by byly poloprázdné!To by nebylo špatné?:0)
28.03.2010 16:54:52 #57
>> #56, adam 1, 28. 03. 2010 16:44:32
Mám obavu, že jsem ti odpovídal zbytečně …
28.03.2010 17:30:11 #58
>> #56, adam 1, 28. 03. 2010 16:44:32
Všimni si, že Fritz Strobl má neustále vnitřní hůlku na sněhu. Proč
asi? Souvisí to s tím co ti psal HOnza
28.03.2010 17:49:34 #59
>> #58, Mirek, 28. 03. 2010 17:30:11 Myslím si že kdyby ji neměl tak nespadne,ba naopak tahat hůlku za sebou na nějakém oraništi je dosti zrádné určitě se ti to už stalo ?
28.03.2010 17:52:07 #60
Fritz je přece ten borec ve chlívě s vidlemi a senem! ***
A taky tuším nějakej olympijskej vítěz…
A neblbněte adamovi hlavu. Hole přece má proto, aby měl jak vystoupit z vázání!
Btw, úvahu o tom, že hole vlastně odporem vzduchu při sjezdu brzdí, dovedl jednou v 70. letech při sjezdu v Rokytnici (tuším VŠ liga) k praktickému experimentu jistý Honza Jirotka (HOnzo, možná jsi tam tehdy byl taky).
Odstartoval s holemi a po odpichu je tam nechal. Bez jejich balanční pomoci dojel pod své možnosti. Do dějin to tehdy ale nevešlo, závod se pro mlhu nedojel, v cíli bylo příliš málo lidí (a já tehdy přišel o „bednu“ s 3. místem).
*** To jsem u nich kdysi byl a on mi krásně takhle zapózoval. Moc hezká fotka, u článku tehdy vyšla, umět to, hned ji sem vložím : – )
TomáS:
Tak to vidíš. Ještě se stát ozdobou dámských ložnic (pokud jí už nejsi) a tvůj život nebude mít chybu.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.