Sjezdovky:
Sjezdovky jsou velmi dobré, ale musím uznat, že nebýt horní části
(ledovce), tak by se o špičkové středisko úplně nejednalo. Mimo ledovec
chybí delší široké sjezdovky pro carvový oblouk.
Sněhové podmínky:
I když v okolí Salcburku byla sněhová kalamita, v této části Rakouska
takové množství sněhu nespadlo, ale nedá se říct, že by sněhu bylo
málo. Přírodního sněhu bylo dost a v noci na sobotu připadl prašánek,
takže co více si přát.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jsou vesměs komfortní, ale nalezneme tam i poměrně starší až
historické lanovky. Nevím, jestli to byl záměr, ale v kabině na
Gaislachkogl (3 058 m), která byla označena jako 007, hrála muzika z filmů
Jamese Bonda (na vrcholu je výstava - Elements 007).
Malá poznámka - moje kamarádka Eva, které si vážím, i když si se mnou
nedala vodku na snídani, prohlásila, že na vrcholu byl nejúžasnější
výhled z toalety, jaký kdy zažila.
Zalidněnost:
Bylo paradoxní, že v pátek bylo více lidí než v sobotu. Nevím, jestli
to bylo způsobeno tím, že se vyměňují turnusy, nebo horším počasím v
sobotu.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení bylo na dobré úrovni a ceny klasicky rakouské. Na ledovci je
velmi rozsáhlá restaurace s pěknými výhledy. Samoobslužná restaurace s
dobrou nabídkou.
Doprava do střediska a parkování:
Parkování bylo (vzhledem k tomu, že bylo mimo sezonu) pohodové, přímo u
nástupní stanice na Giggijoch (1 350 m). Používali jsme otevřené
parkoviště, ale je tam i parkovací dům, jen netuším, jestli placený, nebo
ne. Venkovní parkoviště bylo zdarma s příjemnou obsluhou.