Sjezdovky:
Sjezdovky na ledovci pod Falginjochbahn a vleky Norder a Fernerlift byly
pravidelné dálnice, nahoře prudší s mírnějším dojezdem. Dle fotek a
videí jsem měl trochu obavy o mírný dojezd k Falginjochbahn, ale ve
skutečnosti se dalo karvovat až ke kabině. (V červnu při mokrém sněhu to
může být jiné).
Čtveřice sjezdovek pod Karlesjochbahn je hravější, střídají prudké a
mírnější části, úvod je docela prudký, ale osmiletá dcera ho zvládla,
nakonec si nejvíce oblíbila černou sjezdovku č. 6, která vede přes tunel
do vedlejšího údolí. Má v mapce i neoznačenou část, která vede až ke
spodnímu parkovišti a má tedy celkem 4,5 km při převýšení 950 m.
Pěkné jsou i sjezdovky kolem dvou úseků sedačkové lanovky Ochsenalm, od
modré se občas odpojuje prudší červená část.
Skvělé byly i sjezdovky kolem nové lanovky Weisssejochbahn. Začínají 2
serpentinami a pak se rozdělí na červenou a černou, které se pak spojí
před mostem přes silnici a pak se napojí krátkým jížním svahem na
černou č. 6. Obě mají cca 400 m převýšení a černá má jeden pořádně
prudký úsek.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky byly na konec dubna výborné. Na ledovci (2 700 až 3
113 m, Falginjochbahn, Norderlift, Fernerlift) byl ještě prašanový povrch,
který nebyl po ránu ani tak zmrzlý a vydržel ve skvělé kondici až do
zavíračky.
Na ostatních sjezdovkách byl sníh po ránu trochu více zmrzlý, který
ale po chvíli trochu povolil. Hodně důležitá byla orientace sjezdovek, kdy
jižní dojezd sjezdovky č. 14 a červené počátky sjezdovky č. 9 od horní
stanice sedačky byly hodně měkké již po obědě, totéž dojezd k spodnímu
parkovišti (pod 2 300 m).
Zbytek sjezdovek byl ale do odpoledne úplně v pohodě, je dobré, že je
možné odpoledne nasednout na Ochsenalmbahn v mezistanici (2 415 m) a nejezdit
až dolů.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dvě kabinkové lanovky pro 8 a 10 lidí a dvouúseková čtyřsedačka s
krytem jsou v pohodě. Nám nevadila ani velká kabina pro 100 lidí, většinou
jsme si mohli i sednout, na podzim, kdy je větší zalidněnost, může vadit,
že ještě nemají dostavěnou druhou kabinu. My jsme měli ale docela
štěstí, že jsme nikdy dlouho nečekali na její příjezd. Dva vleky na
ledovci se dají pochopit a pro pár jízd neuškodí...
Zalidněnost:
Zalidněnost byla úžasně malá, první a poslední hodinu jsme měli
pocit, že lyžujeme v areálu sami. Zvlášť na lanovce Falginjochbahn, když
necháte těch pár lyžařů odjet, tak máte sjezdovky jen pro sebe.
Občerstvení a aprés-ski:
V hlavním centru areálu v 2 750 m je velká samoobslužná restaurace
Gletscher restaurant. Ceny polévek byly 7 až 9 euro, hlavní jídla byla za 10
až 16 euro (dětská za 9 euro), pití 4 až 5 euro. Výběr velký,
vyzkoušeli jsme typická rakouská jídla. Jedna menší restaurace je i dole
ve 2 150 m.
Doprava do střediska a parkování:
Ze severní Moravy je to asi 9 hodin (10 s pauzami a Mekáčem), bydleli jsme
v kouzelné vesničce Kauns. Nevýhodou je dlouhý dojezd do střediska. Je to
31 km/40 min ke spodnímu parkovišti nebo 37 km/50 min k hornímu. Vyzkoušeli
jsme obě varianty, oboje má své + i -. Dlouhý a složitý příjezd (úzká
a serpentinovitá cesta) ale odláká davy lyžařů a určitě se vyplatí.
Ještě dodám, že dole se platí mýto, ale s platným skipasem je výjezd
zdarma.