Je technika správná? (strana: 209)

>> #6246, slowthinker, 18. 04. 2024 13:37:11

Pajada. Dokazal bys nejak popsat (pozorovanim subjektivnim/ob­jektivnim, pocitama, …), jak „rychlost … dává zpětnou vazbu a indukuje samotechniku“.

S tim opravdu, ale opravdu nesouhlasim (mam pri tom „pozvedle oboci“) a v tvem vykladu pozorovani zpetne vazby na techniku… bych se mohl nejak chytit a pochopit, jak to myslis.

>> #6247, valerius, 18. 04. 2024 14:14:04

Zpětnou vazbu vytvářejí síly, které na mne jako lyžaře působí. Já ty síly vnímám a cítím, kdy se tělo dostává do nekomfortní polohy.
Se svou jízdou jsem spokojený tak, jak je spokojené tělo. Teď nemyslím, že si všímám jestli je rameno dole nebo nahoře nebo jaký tlak mám do prostředníčku té které nohy. Pozici těla vnímám celkově, v zásadě bych věc zjednodušil na to, že vnímám jestli je dobře posazené těžiště

Když já jako člověk bez znalostí o správné technice jedu pomalu na placce, tak můžu jet desítkami způsobů a vždycky to bude zatáčet. A nepoznám co je dobře, protože síly co na mě působí, a tedy zpětná vazba, jsou slabé.
Když pojedu na prudkém a rychle, budou na mne působit mnohem větší síly. Zpětná vazba bude výrazná (nemusí to být jenom pocit nekomfortu, ale i nezvládnutá zatáčka). Takže poznám, který způsob projetí zatáčky je špatně a který je dobře. Do intuice se mi takto indukuje samotechnika.

(Teď jsem vlastně nepopisoval „schopnost zatáčet“ ale „schopnost zatáčet s pocitem komfortu“. Takže od tvé definice techniky jsem se odklonil.)

>> #6248, slowthinker, 18. 04. 2024 14:56:20

Ale uz chapu, jak to myslis.

Vyraznost zpetne vazby by spis mela byt dana velikost odpovedi dle velikost podnetu, ne absolutni velikosti odpovedi (pusobici sily). Jenze kdyz je ta „zpetna vazba“ (odpoved na tvuj podnet) dana vice rychlosti samotnou, nez tim, co ty udelas (podnetem), je to neco jineho.

Ve velke rychlosti nezalezi tak moc, jak co udelas dobre, ci spatne, protoze sily, co na tebe pusobi, budou vzdy velke. Jenze velke sily nerovna se velka zpetna vazba, coz je zrejme hlavni chyba v tvem uvazovani.

Naopak kdybys pohyby udelal ve velke rychlosti opravdu dobre, tak ti tvoje lyze daji poznat stredovek. Je mozne, ze prave z duvodu vysoke rychlosti se dobre technice ani nepriblizis a prave proto ti v nizke rychlosti prijde zpetna vazba nedostatecna. (Byt jsi asi vyjezdeny a muzes na lyzich stat relativne sebejiste – to nijak nevylucuje spatnou techniku)

Naopak ve pri velkych silach nejsi dobre schopen rozlisit jemne rozlisnosti pohybu, ktere je pusobi, protoze to tak jako tak toci „jak krava“, zatimco v pomalych rychlostech se muzes soustredit a poznas i mensi odlisnosti. Navic pri velke rychlosti je vice prace a usili to „udrzet v pohybu“, nez kdyz se jede pomalu a o to vice usili muze venovat vsem tem drobnostem v technice.

Kdyz ti dam na jednu ruku pulkilovou cinku a na druhou kilovou, tak rozhodne poznas rozdil. A to je dos malej rozdil. Pokud pises

Když já jako člověk bez znalostí o správné technice jedu pomalu na placce, tak můžu jet desítkami způsobů a vždycky to bude zatáčet. A nepoznám co je dobře, protože síly co na mě působí, a tedy zpětná vazba, jsou slabé.

premyslim, co to znamena. Protoze kdyz poznas rozdil v kilove a pulkilove cince, problem s rozeznanim malych rozdilu sily bys mit nemel. Jedno z moznych vysvetleni je, ze moc netusis, co vsechno lze delat ruzne pri oblouku (ci jake klicove pohyby a casovani lze delat jinak) a proto pri sve pomale jizde na placce nerozeznas rozdily v one zpetne vazbe, protoze zadne nejsou. A ze jsou pri te pomale jizde, na mirnem, pokud mozno s dlouhejma lyzema, sakra dobre rozeznatelne.

>> #6249, valerius, 18. 04. 2024 23:41:23

Vyraznost zpetne vazby by spis mela byt dana velikost odpovedi dle velikost podnetu, ne absolutni velikosti odpovedi (pusobici sily). Jenze kdyz je ta „zpetna vazba“ (odpoved na tvuj podnet) dana vice rychlosti samotnou, nez tim, co ty udelas (podnetem), je to neco jineho.
Ve velke rychlosti nezalezi tak moc, jak co udelas dobre, ci spatne, protoze sily, co na tebe pusobi, budou vzdy velke.

Nesouhlasím
Jednak absolutní velikost odpovědi je podstatná – protože právě velká síla mě vyvede z komfortu, nebo nezvládnu zatáčku nebo sebou dokonce praštím o zem. A tedy záleží jak co udělám dobře.
Dále si myslím, že ve větší rychlosti je zpětná vazba silná i relativně – i malý podnět způsobí velkou odezvu. A to je dobře.

Naopak kdybys pohyby udelal ve velke rychlosti opravdu dobre, tak ti tvoje lyze daji poznat stredovek

Tomu nerozumím, prosím rozveď to.

Byt jsi asi vyjezdeny a muzes na lyzich stat relativne sebejiste – to nijak nevylucuje spatnou techniku

O kus výš jsi „techniku“ zjednodušeně definoval jako „schopnost zatáčet“. Teď možná chceš termín „technika“ předefinovat?
(Nejsem vyježděný ani náhodou. Letos 13 lyžodnů a to je na moje poměry hodně. Také proto se v jízdách pořád hledám a zkouším.)

zatimco v pomalych rychlostech se muzes soustredit a poznas i mensi odlisnosti. Navic pri velke rychlosti je vice prace a usili to „udrzet v pohybu“, nez kdyz se jede pomalu a o to vice usili muze venovat vsem tem drobnostem v technice.

Soustředění na detaily mi ani trochu neprospívá, resp. mně prospívá se na ně nesoustředit: https://snow.cz/…eni-clanek/5#…

Když vysomruju na Stohu nějaké ježdění v branách, při pomalých rychlostech to není dobré. Všelijak se v tom potácím, je to dřina, musím to tam rvát zapoojováním všech možných a nemožných svalů, hledám správný „posaz“, třeba ho na chvíli najdu, ale pak zase ztratím.
Na prudké části Stohu nebo pokud se do bran předem rozjedu, je to mnohem lepší, protože rychle najdu to co je dobré. (A při nirvánním lyžování je to úplně nejlepší, ale to je jiná kapitola)

Takže když to shrnu: i při pomalé jízdě cítím „odlišnosti“, ale ta zpětná vazba, která mi řekne co je dobře a co ěpatně, ta je mnohem slabší. Naopak velká rychlost mě velmi rychle „srovná“, nedá mi na výběr jak jet, resp. mi ho velmi zúží.

Navic pri velke rychlosti je vice prace a usili to „udrzet v pohybu“, nez kdyz se jede pomalu

Asi jezdím jinak než ty:
Právě ve větší rychlosti dokážu (subjektivně, pocitově) správně posadit tělo do oblouku, takže je jízda „bezpracná“, alespoň z pohledu potřeby vyrovnávat balanc. Srovnej s mým „potácením se“ na mírném svahu.

Protoze kdyz poznas rozdil v kilove a pulkilove cince, problem s rozeznanim malych rozdilu sily bys mit nemel.

Jedna věc je držet půlkilovou činku v ruce, jiná věc je dát si tříkilový batoh na záda a dobře ho tam přivázat: o tom batohu nebudeš při jízdě vůbec vědět. Ten batoh nedrží slaboučká lehoučká ruka, ale silné 80-kilové tělo.

>> #6250, slowthinker, 19. 04. 2024 11:07:30

Když vysomruju na Stohu nějaké ježdění v branách, při pomalých rychlostech to není dobré. Všelijak se v tom potácím, je to dřina, musím to tam rvát zapoojováním všech možných a nemožných svalů, hledám správný „posaz“, třeba ho na chvíli najdu, ale pak zase ztratím. Na prudké části Stohu nebo pokud se do bran předem rozjedu, je to mnohem lepší, protože rychle najdu to co je dobré. (A při nirvánním lyžování je to úplně nejlepší, ale to je jiná kapitola)

Chápu to možná podobně, taky se mi líp vždycky točilo, převážně na GS ve větší rychlosti. Problém v těchto internetových diskuzích nenastává v popisech jak se to děje teoreticky, ale jak je to opravdu v reálu. Aneb všichni jezdíme náklon skoro po uších, zalamujeme tak, že drhneme prdelí o sníh, všechny nás to vystřeluje z oblouku, všichni jezdíme na 100% po vnější a všichni víme, jak tam usadit tu vnitřní, aby jela koleje…teoreticky a pocitově to dáváme opravdu všichni. Dokonce věřím tomu, že i pocitově pojedou podobně 2 jezdci 2 různých úrovní postavený GS ( projet brány GS na prudkém asi nebude problém pro nikoho do určité rychlosti, dle úrovně lyžaře) i když budou mít rozdíl 5 buchet na např. 50 sekundovej GS. Dokonce věřím i tomu, že nějakej spolulyžník řekne jinému, že je to ok, dobré, dokonce i sám od sebe bez vyžádání. Je to ale vše moc moc relativní. tzn jestli jsi praktik a né teoretický lyžař nebo teoretický trenér, tak to musí být podpořeno odpovídajícím vizuálem. (osobním) 

>> #6251, johnycek, 19. 04. 2024 15:22:28

Samozřejmě, že tady se neřeší jak dobře kdo jezdí, ale jde o pocity z jízdy, případně pocity ze zlepšování a jak jich dosáhnout. A co nás baví.
Někoho baví mít nastudovanou techniku teoreticky a pilovat ji na placce. Mně ne.

Co je objektivně efektivnější pro objektivní zlepšování, jestli a) studium a pilování techniky, nebo b) moje „nakul to tam a poper se s tím“, to od stolu nevyřešíme.
Ale upřímně by mě zajímalo srovnání IIIvana jako zřejmě extrémního reprezentanta stylu a) a mě, patlala, jakožto možná extrémního reprezentanta stylu b). Tipuju, že on toho má za svou 6?-letou kariéru naježděno cca tolik jako já za celý život, takže by to bylo fér srovnání.

Aneb všichni jezdíme náklon skoro po uších, zalamujeme tak, že drhneme prdelí o sníh, všechny nás to vystřeluje z oblouku, všichni jezdíme na 100% po vnější a všichni víme, jak tam usadit tu vnitřní, aby jela koleje

Tohle všechno je pod moje rozlišovací schopnosti, já chci mít dobře posazené tělo/těžiště a o nic víc se nestarat.
A zalamování je zlo! Máš jezdit v rychlostech kdy se nezalamuje.

Co se týká tvého opakovaně prosazovaného „vizuálu“, jsem příznivcem vizuálu v RL.

edit: Nejsem příznivcem vizuálu na videu protože
a) řadil by místní osazenstvo do kast, a není pravda, že když někdo dobře lyžuje že to musí mít v hlavě dobře srovnané; je lepší diskutovat u prázdného stolu, nechci abychom šermovali vyhranými poháry a medailemi místo argumentů
b) je to větší legrace když jsou naše schopnosti zamlžené; představ si, že bych sem poslal video ve kterém úžasně lyžuju (to je jenom příklad pro ilustraci , mimo realitu), pak byste se vám asi nechtělo mi nabízet sázku o 50k.

>> #6250, slowthinker, 19. 04. 2024 11:07:30

Pardon za opozdenou odpoved, jednak jsem byl zaneprazdnen a take jsem nebyl (a stale nejsem) schopen prijit s kloudnou reakci.

Co pises nize Johnyckovi je mysleno vazne? A zalamování je zlo! Máš jezdit v rychlostech kdy se nezalamuje.

>> #6251, johnycek, 19. 04. 2024 15:22:28

Aneb všichni jezdíme náklon skoro po uších, zalamujeme tak, že drhneme prdelí o sníh …

Mně se už i stalo, že jsem jel tělem vnořený do svahu. Teda pocitově.
Ale byl to pěkný pocit.

>> #6253, valerius, 21. 04. 2024 21:37:51

Co pises nize Johnyckovi je mysleno vazne?

Je to nadsázka
Ale koresponduje to s mou propagací rychlé jízdy.

Není spěch, já taky odpovídám jenom když mám zrovna čas a náladu.
A pro začátek by mi stačilo kdybys někdy rozvedl svoje

Naopak kdybys pohyby udelal ve velke rychlosti opravdu dobre, tak ti tvoje lyze daji poznat stredovek

>> #6256, slowthinker, 22. 04. 2024 00:20:34

A pro začátek by mi stačilo kdybys někdy rozvedl svoje

Opomel jsem, pardon: Bylo to nepresne zjednodusene placnuti. Mysleno tak, ze kdybys ve sve rychle jizde udelal cast pohybu spravne, “dostrediva” sila by te zarazila do sjezdovky a mohlo by to skoncit katapultem na zada ci jinym spektakularnim padem. Protoze najednou by lyze tocila o dost vic (coz je obvykle zakladnim cilem techniky ve sjezdovem lyzovani) a nevedel bys, co delat. Nicmene jak rikam, to bylo spise placnuti a muzes to povazovat jen za mou domnenku.

A tezko si odargumentuju i nasledujici hypotezu: Pusobis na me jako priklad Dunning Kruger efektu. Nemyslim to ve zlem. Je to zhruba tak, ze kdo o necem moc nevi, tak si mysli ze tomu rozumi. A clovek, co o tom vi hodne, ma tendence se obvykle podhodnocovat. Deje se tak z duvodu, ze clovek, co o problematice vi hodne, vi, jak slozite dane tema je a vidi, jak daleko ve skutecnosti ony hranice poznani jsou.

>> #6257, valerius, 24. 04. 2024 12:59:37

mohlo by to skoncit katapultem na zada ci jinym spektakularnim pa­dem

(Máme oba asi úplně jiný způsob myšlení, jako bychom se míjeli.)
Přesně o tom jsem psal, to je ta silná zpětná vazba:

protože právě velká síla mě vyvede z komfortu, nebo nezvládnu zatáčku nebo sebou dokonce praštím o zem.

Spektakulárně padám poměrně často. Tedy „spektakulárně“ pro okolí, pro mne to jsou spíše běžné pády.
Vyplývá to z toho, že se-snažím-z-volné-jízdy-vyždímat-maximum a zkouším na lyžích co se dá: https://snow.cz/…-cup-23-24/7#…

Já bych to i rozvinul, ale nevím jestli tě ta debata ještě baví?
Souvisí to s termínem „správná technika“. Ta se myslím liší u závodníka a lyžaře-ždímače.

Pusobis na me jako priklad Dunning Kruger efektu.

Ten termín neznám, ale princip mi přijde logický.
Řadíš mě do kategorie lidí co se nadhodnocují nebo podhodnocují?

Jinak já si tady (ale i jinde) všiml jiného efektu, nevím jestli má nějaké jméno:
Pokud o člověk o někom ví málo, má tendenci jej podhodnocovat.

Všímám si , že často když sem přijde někdo úplně nový, začnou mu zdejší štamgasti vysvětlovat, že neumí lyžovat, přestože jej vůbec neznají.
Což je vlastně přirozené chování – pokud někoho podhodnotím, tak sebe (relativně) nadhodnotím. Oni vlastně tomu kolemjdoucímu říkají „věz, já lyžuju lépe než ty“.
Nebo „já tomu rozumím lépe než ty“ 

>> #6258, slowthinker, 24. 04. 2024 14:15:45

*Jinak já si tady (ale i jinde) všiml jiného efektu, nevím jestli má nějaké jméno: Pokud o člověk o někom ví málo, má tendenci jej podhodnocovat.

Všímám si , že často když sem přijde někdo úplně nový, začnou mu zdejší štamgasti vysvětlovat, že neumí lyžovat, přestože jej vůbec neznají. Což je vlastně přirozené chování – pokud někoho podhodnotím, tak sebe (relativně) nadhodnotím. Oni vlastně tomu kolemjdoucímu říkají „věz, já lyžuju lépe než ty“. Nebo „já tomu rozumím lépe než ty“ *

Tak jestli člověk umí alespoň trochu lyžovat snad každý pozná sám . Na to nepotřebuješ toto fórum. Za mě buď rád, že tě tady podceňují. Daleko lepší výchozí pozice Ty už můžeš jen překvapit Slowe za mě nemám takové ego, takže když jsem četl tvoje příspěvky, tak jsem si říkal, že by si mohl být třeba i Krýzl , když jezdíš na tom Stohe 

>> #6259, johnycek, 24. 04. 2024 17:38:31

Podceňují mne? Ego?

Já právě spekuluju jak to valerius myslel. Napsal jsem tu
- že mi to trochu jde na prudkým, a to by mohlo znamenat, že se nadhodnocuju
- že se potácím na mírným, a to by mohlo znamenat, že se podhodnocuju

Krýzl nejsem. To vím už asi měsíc, kdy jsem úplnou náhodou potkal někoho na lavičce na Stohu a ten někdo se tam vytahoval že mě zná „Kryštofe, tohle je ten slavný slowthinker“. Pak mi řekl že Kryštof je Krýzl, a to já už věděl že to jméno je taky docela známé ve světě ski.

Pořád spekuluju jak jsi to myslel s tím mým „egem“?

Tak jestli člověk umí alespoň trochu lyžovat snad každý pozná sám .

Já třeba vím, že lyžovat moc neumím. Ono to záleží na úhlu pohledu, na srovnání s ostatními lyžaři.

• buď jsi nic moc freerider, co svého času trošku lyžoval s nadprůměrnými freeridery
• nebo jsi nic moc závodník, co kolem sebe vidí jenom další závodníky a okolo turisty (a nezavítá na Stoh v den kdy tam jezdí slowthinker  )

>> #6260, slowthinker, 25. 04. 2024 09:16:29

Ty EGO nauč se číst!

>> #6261, johnycek, 25. 04. 2024 11:31:51

To sú ťažké debaty, že jo?

>> #6259, johnycek, 24. 04. 2024 17:38:31

Tak jestli člověk umí alespoň trochu lyžovat snad každý pozná sám

Asi áno, ale nie vždy. Častokrát nejaký „pekný dojem“ u ľudí víťazí nad posúdením FUNKCIE(„ako to zatáča“ a podobne).

>> #6263, IIIvan, 29. 04. 2024 11:27:38

Ideální je když to umíš utočit a u toho pěkně vypadat. Zaléží co má člověk za cíl. Už mám tak nějak vyvinutý voko na pro mě se líbící jezdce. Ale všechno je relativní, si namátkou vzpomenu jak mě na sjezdovce oslovil takovej mladej týpek, že prej konečně někdo, kdo to umí jako já. Jel jsem za ním po červený a říkal jsem si, že jestli takhle jezdím, tak příští rok už nevyjedu 

>> #6264, johnycek, 30. 04. 2024 09:08:21

že prej konečně někdo, kdo to umí jako já. Jel jsem za ním po červený a říkal jsem si, že jestli takhle jezdím, tak příští rok už nevyjedu 

Jsem nepochopil jak jsi to myslel.
Můžeš to vysvětlit dřív než si z té nejistoty hodím mašli?

>> #6265, slowthinker, 30. 04. 2024 10:04:14

Já zase nepochopil , jak to myslel ten mladej týpek a žiju. 

>> #6264, johnycek, 30. 04. 2024 09:08:21

Ideální je když to umíš utočit a u toho pěkně vypadat

Tak to asi je aj cieľ väčšiny ambicióznych hobbíkov – ideálne za podmienky „tvrdá strmšia červená pista a aby sa mi to moc nerozbiehalo“ 

Ak sme pri tom „oku“, tak mne sa asi väčšinou pozdáva nejaký jazdec estetikou a zároveň aj tým ako mu to zatáča(ale sú aj výnimky). Obvykle sa jedná o pár starších deciek(U14–16) z tých lepších klubov pri jazde navoľno(alebo ak stretnem aj vyššie levely samozrejme, obvykle reich).

>> #6267, IIIvan, 30. 04. 2024 11:16:36

Jj. Na Klinovci jsem koukal na tréninky juniorů trebaa a bylo to moc pekny a pak přijel si vzdycky na konci sezóny zajezdit Zaby a to bylo ještě vo dost vyšší level pro nas bych rekl naprosto mimo úvahu ani To byla kurva dynamika a jen tak mezi lidma na volno a navíc pěkný na voko 

>> #6268, johnycek, 02. 05. 2024 23:18:50

Ja som si bol „napraviť oko“(a chuť na lyžovanie celkovo) cez víkend – nejaké superstar z WC som síce nestretol, ale aj U14/16 Švajčiari a podobne potešia oko 

Ale videl som – a počul – aj veľmi zvláštne trénerske pokyny typu „musíš ísť viac na hranu“. Na tom by nebolo nič zvláštne, keby ten dotyčný nedával celý deň len tento jeden pokyn furt a furt dokola.

To decko už asi tuší, že na jednu stranu ide s menším náklonom a asi aj samo cíti, že ten oblúk na tú jednu stranu mu ide nejako slabšie, ale dovolím si trochu pochybovať, či mu taká rada sto krát dokola pomôže v ďalšom rozvoji…

To je taká profi rada asi ako v boxe: „pán tréner mám pomalé údery“…„no, to musíš robiť tak, aby si rýchlejšie hýbal rukami, potom budeš mať tie údery rýchlejšie…“ 

Pozerám, že sa tu zase urodilo záchrancov ľudstva a našich peňaženiek…no kto by si chcel nechať diktovať! 

>> #6257, valerius, 24. 04. 2024 12:59:37

kdybys ve sve rychle jizde udelal cast pohybu spravne, “dostrediva” sila by te zarazila do sjezdovky a mohlo by to skoncit katapultem na zada ci jinym spektakularnim padem. Protoze najednou by lyze tocila o dost vic (coz je obvykle zakladnim cilem techniky ve sjezdovem lyzovani) a nevedel bys, co delat.

…alebo podvedomým prudkým povolením tlaku s následným (logickým) šmykom.

…a/alebo poškodením šľachy/svaly(na­príklad kvadricepsu = predné stehno).

…alebo kombináciou tebou aj mnou uvedených okolností.

„Katapult“ a podobne – nezvyknutý jazdec(na prudké zatočenie) nevie obvykle dobre „posadiť“ telo vyvážene(predozadný smer) a lyže ako vieme majú tendenciu potom „utekať spod tela“. Fyziku netreba obkecávať, ten efekt „nestíhať sa včas vrátiť dopredu“ asi poznáme všetci. Tým sa v ukončení oblúku lyže dostanú viac na pätky, tie náhle viac zatočia a voilá, (občas) letíme : – )

>> #6257, valerius, 24. 04. 2024 12:59:37

…continue…

Kedysi som pár kolegom „naordinoval“ jeden drill, ktorý spočíval na SL v zahájení z traverzu(jeden samotný oblúk). Proste zrovnať pár detailov(čo najpresnejšie) a „*ebnúť sa dolu kopcom“. A ono tým, že sa človek na ten jeden samotný oblúk dokáže pomerne dobre sústrediť a koordinovať(na rozdiel od série naväzovaných oblúkov), tak to po chvíli šlo celkom dobre a točilo im to ako sviňa.

Lenže ako píšeš – zrazu nastal problém s tou od/dostredivou silou, sú to holt svine(tie sily)…

Odrazu to bol problém na tej vonkajšej nohe ustáť(silovo) – „tvl dyť to ledva ustojím, to je tlak jak prase“(citát). Prvé ich dojmy boli teda, že musia začať trochu posilovať nohy atď.(OK, nie je to LEN o tom).

To o tom posilovaní apod. mi síce nejde moc dokopy s tým často deklarovaným „pohodovým kroužením po hranách na strmší červené sjezdovce“(á la race oblúky). Ale nevadí, možno mi niečo uniká: môže byť, že niekto je nabušený silovo hooodne(á la ski repre, alebo aspoň U16 lepší chalani) a potom je to pohodička(btw nezabúdajme nielen na sklon, ale aj na momentálnu tvrdosť danej pisty).

Alebo(slovami skeptika) tie oblúky možno nemajú moc veľkú od/dostredivku že? Tj. nevedomky určitá časť je šmyková zložka, alebo je to síce po hranách, ale rádius/tvar oblúku je „trochu iný“. Vo výsledku teda „na stehná lyžiara pôsobia menšie sily“(ako by vyplývalo z rýchlosti a rádiusu echt zatočených „race“ oblúkov).

Niekto kedysi povedal niečo o akcii a reakcii. Tie výsledné sily(„tlaky“) sú tam závislé od rádiusu a rýchlosti(zároveň). Ľudskou rečou: čím je oblúk pri danej rýchlosti zavretejší, tým je „tlak“ do lyží(a teda aj stehien) vyšší. A keď sa zadarí(ako píšeš), tak môže to byť zaujímavé ako nepripravený človek zareaguje…

A mne nejde do hlavy, že niekto chce jazdiť čistejšie, rýchlejšie a zavretejšie oblúky ako doteraz(viď tie klasické dotazy), ale zároveň chce, aby to bolo furt to povestné „pohodové kroužení“(a bez zodpovedajúcich fyzických parametrov).

>> #6272, IIIvan, 21. 05. 2024 11:29:28

Ted Ligety kdysi trefne prohlasil „You can never be too powerful for skiing“. Myslim, ze zadne trefne slovo pro to nemame.

Ostatne i mnozi sportovni lyzari toho maj po nekolika hodinach plne kecky. Ale mam pocit, ze uz je to 100× omleta pisnicka

Take jsem v minulosti chtel (a nepochybne jeste chtit budu) neco ve stylu „chci hodne ostry nuz, at dobre reze, ale ne moc ostry, abych se neporezal“. Nez mi to docvaklo…

>> #6273, valerius, 21. 05. 2024 21:07:12

Ted Ligety kdysi trefne prohlasil „You can never be too powerful for skiing“. Myslim, ze zadne trefne slovo pro to nemame.

Veď mne je často divné, že sa vôbec niekto z hobbíkov diví, že prečo tí WC jazdci toľko drepujú na tom Instagrame. Konkrétne Ted maximálka cez 220kg, prípadne séria 50 opakovaní vkuse so 100kg – prečo by sa toľko s tým trápil, keby to z nejakého dôvodu nepotreboval, že?

Ted sa ohľadom sily vyjadril aj nasledovne:

„Kľúčom k rýchlosti(pozn IB: v trati) je (maximálna) sila. Ak sú tvoje stehná a core pevnejšie, tak sa toľko nestráca „energia“.

Toto je v podstate vyjadrením toho racerského „nestrácať tlak“ prílišným pružením. Viď plápolajúce kolená niektorých demo inštruktorov a obľúbená téma MPS „obrátené časovanie“. Máme teda od Teda tiež doplnok k téme „pohodové kroužení na strmší tvrdé pistě“.

>> #6273, valerius, 21. 05. 2024 21:07:12

Ostatne i mnozi sportovni lyzari toho maj po nekolika hodinach plne kecky. Ale mam pocit, ze uz je to 100× omleta pisnicka

V mojom príklade uvedeného drillu na SL(a „prekvapenie aký je tam zrazu tlak“) nejde o to koľko hodín vydrží jazdec na kopci. Výdrž hodiny je záležitosť svalovej vytrvalosti(tj. ideš 100× alebo 1000× nejaký pohyb v menej ako maximálnej intenzite).

V tom prípade išlo o veľkosť akcie a reakcie(tj. maximálna sila, ľudovo povedané „tlak“) v jednom oblúku. Použijem približné(!) čísla ohľadom preťaženia(po vašom „přetížení“). V skratke „G“ – koľko násobok vlastnej hmotnosti jazdec prekonáva kvôli tej odstredivke v oblúku:

Rekreant vyvolá preťaženie 1G, športový hobbík 1,5G, Masters závodník 2G, FIS závodník 2,5G, WC jazdec 3+ G. Hlavne u EC/WC jazdcov je to dobre zdokumentované rôznymi meraniami, ale dá sa to aj pomerne presne vypočítať z rýchlosti a rádiusu.

A ak je konkrétne jazdec schopný silovo ustáť na nohách(v ski postoji) preťaženie maximálne napríklad 2G, tak pri náhodnom alebo vedomom zvýšenie „G“ na 2,5 a viac G sa proste „poskladá“ smerom k snehu.

(Ak nespraví vedome/podvedome nejaký kompenzačný pohyb, ktorým redukuje veľkosť „G“.)

To je asi alternatívny popis toho, čo si pred časom popísal ako „lyže ti daj poznat středověk“.

>> #6273, valerius, 21. 05. 2024 21:07:12

Ostatne i mnozi sportovni lyzari toho maj po nekolika hodinach plne kecky. Ale mam pocit, ze uz je to 100× omleta pisnicka

To asi záleží na tom, co od lyžování ten „sportovní lyžař“ chce. Já se snažím mít toho plné kecky po jedné jízdě. Někdo jiný láme rekordy v najetém převýšení od rána do večera.

Trochu do toho tlačí trupom, ale inak pěkné: https://www.facebook.com/…566641938666