skiwithme - tématické články (strana: 2)

Kdo by to byl před pár měsíci řekl, že nechat si přinést točené pivo bude přání z říše snů. Stejně jako koupit si permanentku a úplně normálně si zalyžovat.

Přemýšlel jsem, čemu je specifický pohyb rukou při dnešním cvičení podobný, a napadlo mě bruslení. A také legendární vánoční reklama s Chuckem Norrisem. Mimochodem, víte, kolik udělá Chuck Norris oblouků? Všechny!

Stačí mávnout kouzelnou hůlkou a vše bude vyřešeno! Horší oblouk doprava i roušky na lanovce! Proč jsme na to nepřišli dřív?

V minulém díle jsme hledali oporu při zahájení oblouku. Ale opravdu jsme ji našli?

V posledním díle loňského ročníku, v článku „Tlačíš, nebo se opíráš“, jsme řešili, jak při lyžování zvyšovat tlak na lyže. Od klasického „nahoru – dolů“ jsme se dostali k ekonomičtějšímu „doprava – doleva“.

Stejně, jako se muži rozdělují na „trenkaře“ a „slipaře“, rozdělují se lyžaři na „tlačiče“ a „opírače“. Který z nich jste vy? Navážeme volně na minulý díl seriálu, kde jsme řešili vertikální pohyb při lyžování, a odpověď na otázku by měla být víc než snadná.

Tento pokyn jsme slýchávali pravidelně na lyžařském výcviku i od našich rodičů. A upřímně? Slýchávám ho na kopci pořád. Často jako jediný pokyn a všelék, který všechno napraví.

Zdá se, že ještě v následujícím díle zůstaneme oslněni automobilovým průmyslem. V minulém díle jsme zapínali asistenční systém ESP, dnes budeme pracovat s pedály v autě. Brzdu protentokrát vynecháme a budeme šlapat jen spojku a plyn.

Blíží se zima, silnice budou klouzat a asistenční systémy v našich autech si konečně přijdou na své. Princip ESP, kterým jsou všechna současná auta vybavena povinně, ale můžeme v různých podobách použít i my. Samozřejmě při lyžování.

Kdybyste zrovna četli hudební časopis, byl by název článku naprosto jasný. Česká kapela Poletíme? válcuje pódia hudebních festivalů se stejnou energií, jako lyžařští instruktoři začátečnické svahy s nejoblíbenějším cvičením na světě, „letadlem“. Poletíte díky němu lépe i vy?

Papoušci? Ano, papoušci. Je to taková hra, kterou hraju s pokročilými dětmi, když je učím lyžovat. A stále častěji ji začínám hrát i s dospělými. Děti to baví, dospělé vždy rozesměje, ale všem to většinou pomáhá. S čím?

I přesto, že je lyžování vlastně úplně jednoduché, jsou jeho odborné popisy samé …ce. Separace, angulace, orientace, protirotace, rotace či anticipace. Dnešní díl bude mít ze všech těch …ce nejblíže k orientaci, zůstaneme ale zase hlavně u zpevnění horní poloviny těla. Takže separace?

Lyžování je komplikovaný sport. Všechno kolem se neustále mění, stále je třeba na něco reagovat… a teď si do toho ještě přidáme dýchání. Jako by toho nebylo dost. Jenže nedýchat při lyžování je jako pít kafe bez cukru nebo gin bez okurky. Obejdeme se bez toho, ale není to prostě ono.

Jeden z nejčastějších dotazů, se kterým se při svých lekcích setkávám, je: „Mám mít to tělo teda pořád dolů z kopce, nebo ne?“ A já vždy odpovídám: „Ano i ne, ale pojďme si to raději vyzkoušet.“

Sezóna je za dveřmi, vybavení připraveno a nás čeká první výlet za sněhem a na něm první oblouky. A vězte, že na nich záleží úplně nejvíc. Jak se rozlyžujete, tak budete pak lyžovat celou sezónu. V následujících řádcích vám zkusím poradit, jak na to.

Na různých typech lyží se jezdí různě. Začneme obřačkami, jsou nejdelší, a sezóna bude zase dlouhá. Doufejme. Bylo hodně vos, cibule měly ze severní strany silnou slupku a léto bylo zase mizerný. Obřačka je dlouhá jak týden před výplatou, velmi málo vykrojená a většina lyžařů se jí bojí. Proč? No protože je dlouhá a malé vykrojení budí mezi většino...

Máme za sebou tři díly, které se zaobíraly jízdou na obřačkách, slalomkách i velmi širokých allmountainech. Dnes nás čeká něco „běžného, normálního“ a určeného konečně pro typického českého lyžaře, který rád lyžuje celý den a ty nejvyšší sportovní ambice už ho trochu opustily.

V uplynulých dílech jsme řádně „proprali“ obřačky a allmountainy. Dnes bude řeč o lyžích, které jsou specifické, žánrově okrajové, divoké a neklidné, a přes to všechno patří na českých svazích mezi nejviditelnější a nejoblíbenější náčiní. Proč?

V minulém díle jsme se zabývali obřačkami, tedy těmi „nejdelšími“ lyžemi. Dnes to bude o těch nejširších. Ne tedy úplně nejširších, ale poctivých celodenních allmountainech, které už dobře poslouží i pro lehký freeriding. Nebudou to nakonec ani poslední allmountainy, o kterých letos bude v seriálu Skiwithme řeč.

Na různých typech lyží se jezdí různě. Začneme obřačkami, jsou nejdelší, a sezóna bude zase dlouhá. Doufejme. Bylo hodně vos, cibule měly ze severní strany silnou slupku a léto bylo zase mizerný. Obřačka je dlouhá jak týden před výplatou, velmi málo vykrojená a většina lyžařů se jí bojí. Proč? No protože je dlouhá a malé vykrojení budí mezi většino...