instruktor lyžování - tématické články (strana: 2)

Lyžovat na lanovce bychom mohli pořád dokola. Dokud ji nevypnou a nechají nás jezdit nahoru a dolů. Ale dva díly seriálu prosezené na lanovce stačily. Teď začneme i jezdit dolů a na lanovce si budeme dál hrát na rozhodčí, ale s čím dál větší znalostí detailů. Protože pořád platí, že pohled z ptačí perspektivy je nenahraditelný.

Naučit se lyžovat už na lanovce je kumšt. Jak jsem psal v prvním díle letošního seriálu, „kdyby tohle tajemství někdo znal, dokázal by ho asi prodávat za pěkný balík“. Ale nejde to. Můžeme se jen pozorně dívat, co se děje pod námi, využít pohledu z ptačí perspektivy a něco si z toho odnést.

Kdyby tohle tajemství někdo znal, dokázal by ho asi prodávat za pěkný balík. Dnešní doba žádá rychlá instantní řešení bez námahy a naučit se lyžovat sezením na lanovce by byl stoprocentní obchodní tahák.

Kdo by to byl před pár měsíci řekl, že nechat si přinést točené pivo bude přání z říše snů. Stejně jako koupit si permanentku a úplně normálně si zalyžovat.

Přemýšlel jsem, čemu je specifický pohyb rukou při dnešním cvičení podobný, a napadlo mě bruslení. A také legendární vánoční reklama s Chuckem Norrisem. Mimochodem, víte, kolik udělá Chuck Norris oblouků? Všechny!

Stačí mávnout kouzelnou hůlkou a vše bude vyřešeno! Horší oblouk doprava i roušky na lanovce! Proč jsme na to nepřišli dřív?

V minulém díle jsme hledali oporu při zahájení oblouku. Ale opravdu jsme ji našli?

Jaký soud řeší kolizi dvou cizích státních příslušníků? Podle jakého práva rozhoduje? V březnu 1999 došlo v rakouském lyžařském areálu ke kolizi českého a rakouského lyžaře. Čech přijížděl shora a narazil do Rakušana, který sjížděl po trati jako instruktor lyžování se skupinou 9 dětí. Žalobce jel s dětmi nízkou rychlostí „hada“ dlouhými oblouky tém...

V posledním díle loňského ročníku, v článku „Tlačíš, nebo se opíráš“, jsme řešili, jak při lyžování zvyšovat tlak na lyže. Od klasického „nahoru – dolů“ jsme se dostali k ekonomičtějšímu „doprava – doleva“.

Stejně, jako se muži rozdělují na „trenkaře“ a „slipaře“, rozdělují se lyžaři na „tlačiče“ a „opírače“. Který z nich jste vy? Navážeme volně na minulý díl seriálu, kde jsme řešili vertikální pohyb při lyžování, a odpověď na otázku by měla být víc než snadná.

Tento pokyn jsme slýchávali pravidelně na lyžařském výcviku i od našich rodičů. A upřímně? Slýchávám ho na kopci pořád. Často jako jediný pokyn a všelék, který všechno napraví.

Zdá se, že ještě v následujícím díle zůstaneme oslněni automobilovým průmyslem. V minulém díle jsme zapínali asistenční systém ESP, dnes budeme pracovat s pedály v autě. Brzdu protentokrát vynecháme a budeme šlapat jen spojku a plyn.

Blíží se zima, silnice budou klouzat a asistenční systémy v našich autech si konečně přijdou na své. Princip ESP, kterým jsou všechna současná auta vybavena povinně, ale můžeme v různých podobách použít i my. Samozřejmě při lyžování.

Celá zima v zasněženém ráji přímo pod masivem Dachsteinu a k tomu dream job lyžařského instruktora, co víc si přát? Takový úsudek si asi udělá většina lidí, kterým vykládám o svém zimním povolání. Jak ale opravdu vypadá všední den instruktora?

Kdybyste zrovna četli hudební časopis, byl by název článku naprosto jasný. Česká kapela Poletíme? válcuje pódia hudebních festivalů se stejnou energií, jako lyžařští instruktoři začátečnické svahy s nejoblíbenějším cvičením na světě, „letadlem“. Poletíte díky němu lépe i vy?

Papoušci? Ano, papoušci. Je to taková hra, kterou hraju s pokročilými dětmi, když je učím lyžovat. A stále častěji ji začínám hrát i s dospělými. Děti to baví, dospělé vždy rozesměje, ale všem to většinou pomáhá. S čím?

I přesto, že je lyžování vlastně úplně jednoduché, jsou jeho odborné popisy samé …ce. Separace, angulace, orientace, protirotace, rotace či anticipace. Dnešní díl bude mít ze všech těch …ce nejblíže k orientaci, zůstaneme ale zase hlavně u zpevnění horní poloviny těla. Takže separace?

Lyžování je komplikovaný sport. Všechno kolem se neustále mění, stále je třeba na něco reagovat… a teď si do toho ještě přidáme dýchání. Jako by toho nebylo dost. Jenže nedýchat při lyžování je jako pít kafe bez cukru nebo gin bez okurky. Obejdeme se bez toho, ale není to prostě ono.

Jeden z nejčastějších dotazů, se kterým se při svých lekcích setkávám, je: „Mám mít to tělo teda pořád dolů z kopce, nebo ne?“ A já vždy odpovídám: „Ano i ne, ale pojďme si to raději vyzkoušet.“

Sezóna je za dveřmi, vybavení připraveno a nás čeká první výlet za sněhem a na něm první oblouky. A vězte, že na nich záleží úplně nejvíc. Jak se rozlyžujete, tak budete pak lyžovat celou sezónu. V následujících řádcích vám zkusím poradit, jak na to.