Závodní lyžování - články (strana: 6)

Bývalý šampion Světového poháru se po pozoruhodné lyžařské kariéře přesunul na moře, kde se ukazuje být neméně zdatným sportovním lodivodem, cílícím opět po nejvyšších metách. „Na vodě hledám svobodu, která nám ze životů mizí,“ přemítá.

Nová studie o pobytu v horké vodě po zátěži mi oživila (vcelku pekelné) vzpomínky z mého sportovního mládí, kdy jsem pravidelně roztápěl vojenskou maringotkovou saunu, abychom se do ní po tréninku zavřeli a testovali, kdo vydrží víc.

Herminátor, rakouský přízrak zledovatělých svahů přelomu století, si dnes coby přiměřeně čilý padesátník vychutnává zpomalené tempo usedlého venkovského života.

Mnozí z nás i z vlastní zkušenosti ví, že ve vysoké nadmořské výšce se zhoršují kognitivní funkce. Dosud však není zcela jasné proč.

Jednoduchý dotazník hodnotící seberegulační dovednosti – plánování, sebekontrola, hodnocení, reflexe – napovídá, kdo se při sportu dostane na hranici nebezpečí úrazu.

V roce 1972 – uprostřed největšího lyžařského rozpuku všech dob – vypadl Američan Dan Mooney z reprezentačního US Ski Teamu. Vypůjčil si, postavil se na vlastní nohy a o rok později závodil s legendou Jeanem-Claudem Killym – a zvítězil.

Podle nedávné alpské studie měla horská turistika podobný psychologický a stres snižující účinek bez ohledu na to, zda se v okolí nacházely známky lidského obydlí, nebo ne.

Historicky první a jediná australská mistryně světa ve slalomu a olympijská medailistka obhájila coby nezávislá politička své druhé funkční období v australském parlamentu. Nyní ztrácí dech v kopcích hor bez lyží.

Studie kognitivních a psychologických účinků jízdy na kole v přírodě zjistila stejné výsledky u běžných kol i elektrokol.

V jednom z nesčetných rozhovorů jej moderátor uvedl statistickým výčtem jeho startů ve Světovém poháru (438), svěťákových vítězství (33) a DNF – v oborové řeči nedokončených závodů (120). „Díky, rád si připomenu, kolikrát jsem se vysekal,“ na to Bode. Pak mluvil o svých osmi dětech a novém civilním životě, který popsal jako rušný, únavný a zábavný....

Od šedesátých do devadesátých let minulého století se v USA vystřídala řada podnikatelů, kteří se snažili prosadit ryze profesionální soutěž coby přímou konkurenci Světovému poháru. Jeden z nich, Ed Rogers, se svými sedmi křížky na krku před nedávnem kdysi slavnou lyžařskou Pro Tour oživil.

Bezpočtukrát vědecky dokázáno: šťáva z červené řepy funguje. Zdá se však, že její přínos je u vysoce výkonných sportovců slabší než u rekreačních. Trénovaní jí prostě potřebují více, naznačuje nová studie.

Ano, vidíte dobře: odvážlivec se nechá – obvykle dobrovolně – připevnit na střechu nějakého rychlého vozu a auto se s ním pak na plný plyn rozjede. Proč to dělá? Těžko říct, ale už si to vyzkoušela celá řada lyžařů.

Soudobé fitness trendy potvrzují, co intuitivně praktikuju přes 30 let – že nejlepší výsledky v ohledu všeobecné a udržitelné kondice přináší smíšený tréninkový program.

Pokud jde o vliv teploty na sportovcův výkon, zhusta platí, že z individuálního vnímání se stává realita.

Abyste dosáhli sportovního úspěchu, zohledněte specifičnost, periodizaci a personalizaci – i v oblasti příjmu energie.

Cílem unikátního výzkumu v americké armádě je stanovit optimální postup před vytrvalostními testy ve vysokých nadmořských výškách.

Nová studie potvrzuje odvěkou sportovní moudrost, že ve většině případů bývá nejefektivnější svou hlavu vypnout a běhat nebo lyžovat na autopilota.

Trend zotavení se po sportovním výkonu přináší hory nových výzkumů. Nakolik však lze jejich výsledkům věřit?

Či přinejmenším nemusí být. Tradiční mýtus, že agresivní sport typu běhání či sjezdového lyžování způsobuje osteoartrózu a ničí kolena, se zdá být vyvrácen. Ale co když jsou vaše klouby – tak jako ty moje – už zničené?