výuka a technika lyžování - snow wikipedie - tématické články (strana: 5)

V minulém díle jsme si představili trochu méně známý způsob aerobního tréninku, cíleného na prodloužení výdrže rychlých vláken, s názvem HICT. Dnes si stručně představíme poslední metodu pro rozvoj aerobního systému s názvem HRI (High Resistance Intervals) a pro příště se to pak budeme snažit celé skloubit do nějakého ...

Lyžování je komplikovaný sport. Všechno kolem se neustále mění, stále je třeba na něco reagovat… a teď si do toho ještě přidáme dýchání. Jako by toho nebylo dost. Jenže nedýchat při lyžování je jako pít kafe bez cukru nebo gin bez okurky. Obejdeme se bez toho, ale není to prostě ono.

V minulém díle jsme si objasnili, jak je důležitý anaerobní práh pro sportovce, a jeho praktické určení bez nutnosti laboratorního testování pro hobby sportovce. Představili jsme si také základní tréninkovou metodu na zvýšení tohoto prahu a hlavně celkový posun energetického komplexu směrem k vyšší efektivitě. Dnes si ...

V minulém díle jsme si představili význam pomalých svalových vláken pro celkovou efektivitu tvorby energie pro sportovní výkon a konkrétní, i když trochu netradiční metodu pro zlepšení jejich schopnosti zpracovat kyslík. Dnes si přiblížíme, proč má pro nás význam tzv. anaerobní práh a jak zvýšit úroveň výkonu v aerobní...

V minulém díle jsme si představili, jakým způsobem srdce zásobuje krví samo sebe a jakou metodou dokážeme zvýšit jeho výdrž v „otáčkách“. Dále jsme si vysvětlili, proč intervalový, vysoce intenzivní trénink může pomoci k dosažení lepší vytrvalosti u sportu. V dnešním díle se zaměříme na to, jak se dá zlepšit schopnost ...

V minulém díle jsme si představili, jakým způsobem reaguje srdce na různou zátěž (zvětšení objemu nebo zesílení stěn levé komory) a základní metodiku rozvoje obecné vytrvalosti – trénink tepového objemu a jeho benefity pro dlouhodobou výkonnost a zdraví. Dnes si představíme další metodu rozvoje jedné se složek vytrvalo...

Jeden z nejčastějších dotazů, se kterým se při svých lekcích setkávám, je: „Mám mít to tělo teda pořád dolů z kopce, nebo ne?“ A já vždy odpovídám: „Ano i ne, ale pojďme si to raději vyzkoušet.“

V pátém díle jsme si popsali princip, jak funguje aerobní systém dodávky energie, a vyzdvihli jeho klíčovou komoditu, kterou je kyslík. Dále jsme si objasnili, jaké limity má jeho „nabídka“ a „poptávka“, které se však dají trénovat. Teď si vysvětlíme, jak trénovat základní schopnost srdce, tj. pumpovat krev, tak, aby b...

Ve čtvrtém díle jsme si připomněli, jak funguje energie v našem těle. Dále byla objasněna klíčová oblast sportovního výkonu, kterou je systém zásobení svalů energií v závislosti na specifických požadavcích v danou chvíli. Teď si blíže rozebereme systém aerobní a co vše ho ovlivňuje.

Ve třetím díle jsme si názorně ukázali průřez svalovými vlákny a jejich mechanismus „zasouvání“, který tvoří viditelné pohyby ve svalech. Popsal jsem taky obranný mechanismus bránící natržení šlach a vazů a nastínil, že ve svalových buňkách máme několik typů „elektráren“ produkujících různé zdroje energie. Teď si vysvě...

V druhém díle jsme si stručně představili, že lidské tělo se skládá z kostí, svalů a jednotlivých orgánů. Vyzdvihl jsem roli srdce jako čerpadla, které distribuuje jednotlivé částečky živin, a dále roli mozku jakožto „generálního ředitele“, kterému často pomáhá systém naprogramovaných reakcí u autonomní nervové soustav...

Pro bližší pochopení pohybů u lyžování i jakéhokoliv jiného sportu je nutné mít představu o tom, z čeho se tělo skládá a jak jeho jednotlivé části fungují samostatně i spolu. Nejprve si představíme, jak tělo vypadá a co má na starosti ten který systém.

Sezóna je za dveřmi, vybavení připraveno a nás čeká první výlet za sněhem a na něm první oblouky. A vězte, že na nich záleží úplně nejvíc. Jak se rozlyžujete, tak budete pak lyžovat celou sezónu. V následujících řádcích vám zkusím poradit, jak na to.

Každý sportovec, ať už amatérský, nebo profesionální, má jiné předpoklady. Všichni ale mají společné to, jakým způsobem reaguje jejich tělo na zátěž, klíčové věci totiž fungují u všech stejně. Taky si vysvětlíme, proč je velmi potřebná všestrannost.

Chcete být fyzicky připraveni na lyže, bez ohledu na to, jestli jste maminka s dětmi nebo ambiciózní sportovní lyžař? Nebo se chcete dozvědět víc o tom, jak funguje naše tělo? Pak sledujte tento seriál. Kromě tréninku a fyziologie si postupně objasníme důležitost regenerace a jak předcházet zraněním, které omezují občas snad každého z nás.

Začneme od úplného začátku. Když dítě nechce lyžovat, nenuťte jej. Možná chce dělat úplně jiné sporty, nebo vůbec něco jiného. K výchově dítěte a stejně tak i k výuce lyžování dětí bychom měli přistupovat jinak. Všímejte si, co chce dítě dělat, kam směřuje svoji pozornost a snažte se tomu přizpůsobit program. Velmi úzce to souvisí i s vývojovou psy...

Vlastně se s tím setkávám celý svůj profesní život, jestli se tedy dá takto nadneseně mluvit o pár super proflákaných letech na sjezdovkách i mimo ně. Hlavní otázkou na programu dne vždy bylo, jak rychle a efektivně naučit kohokoliv lyžovat, hlavně děti samozřejmě.

V letošním závěrečném dílu o freeridingu bych se s vámi rád podělil o některé technické tipy pro efektivnější jízdu v terénu, a to jak v hlubokém nebo problematickém sněhu, tak na prudkých svazích.

Tento článek vyšel v časopisu SNOW 95 (březen-duben 2016).

Popáté a pro letošek naposled pokračujeme v úvahách o krátkých obloucích. Už všichni víme, co je to „shorty“.

Po třech předchozích dílech už víte, že „shorty“ značí oslí můstek ke krátkým obloukům. I dnes se budeme zdokonalovat právě v tomto směru.